Každá změna je příležitost. Kdo najde cesty, jak se vypořádat se zákonem o elektronické komunikaci, může rychle získat lepší místo na trhu. Takže určitě zkoušet nové věci, i když to bolí.
JUDr. David Pytela, MBA, LL.M. je advokát a majitel advokátní kanceláře. Svoji společnost vybudoval po škole od nuly a dnes zaměstnává 8 spolupracovníků. Jeho Advokátní kanceláře Olomouc - JUDr. David Pytela, MBA, LL.M. se specializuje na rodinné právo a přípravu smluv. V rámci svojí „širokospektrální“ kanceláře ovšem pokrývá i další právní oblasti. Mimo svoje podnikání se věnuje svojí manželce a svým dvěma dětem, filmům a osobnímu rozvoji.
Společně se zaobíráme následující mi tématy:
🔸 Jak se advokacie inovuje?
🔸 Co očekávat v obchodním právu v roce 2022?
🔸 Na co si dát pozor u Zákona o elektronické komunikaci?
🔸 Jak to bude se sociálními sítěmi?
Důležité odkazy:
BONUSY
Novela zákona o elektronických komunikacích
(výtah změn, zmiňovaných v podcastu)
PŘEPIS ROZHOVORU
Martin Hurych
Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle, tohle je Zážeh. Zážeh je počátek akcelerace a akcelerace něco, co potřebujete, abyste se pohnuli z místa. Tím, že jste si našli tuto epizodu, za což mimochodem děkuji, tak jste pro tu vlastní akceleraci udělali první, nejdůležitější krok. V Zážehu sdílíme zkušenosti z B2B podnikání. Hlavně z obchodu, z inovací, z práce s lidmi, ale i z jiných oblastí firemního života. Dnes budeme akcelerovat s Davidem Pytelou, majitelem advokátní kanceláře Pytela. Ahoj Davide.
David Pytela
Ahoj.
Představení
Martin Hurych
Jak se stane, že si na poslední chvíli si rozmyslíš ekonomii a staneš se právníkem a zpětně vzato, co tomu rozhodnutí říkáš?
David Pytela
Na jednu stranu můžu říct náhoda, na druhou osud, každý si z toho může vybrat, co chce. Fakticky to bylo tak, že jsem chtěl jít ve šlépějích otce. Připravoval jsem se na gymnáziu na to, že budu pokračovat studiem na vysoké škole ekonomie. Když jsem měl vyplňovat přihlášku, tak jsem si řekl, jestli bych náhodou neměl zvážit ještě něco jiného. Procházel jsem si úplně všechny obory a nějak mi utkvělo v hlavě právo. Nikdy jsem se na to nepřipravoval, nikdy jsem nepředpokládal, že bych mohl a řekl jsem si, tak já to zkusím. Podal jsem si přihlášku a přijali mě na právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Říkal jsem si, že bych byl asi blázen, kdybych to nezkusil. Práva jsou takový věhlasný obor, něco prestižního, tak jsem tam šel a našel jsem se v tom. Jak v právu samotném, tak i teď v advokacii. Takže taková, někdo by mohl říct náhoda, pro mě asi spíš osud.
Martin Hurych
Objevený talent. Dnes vedeš vlastní advokátní kancelář, kde je vás devět. Pověz nám teda něco o té tvé pouti od ekonomie k právu a potom něco málo o kanceláři.
David Pytela
Studium práv trvalo pět let. Nebudu popisovat jaké jsem dělal zkoušky.
Martin Hurych
To by nás nebavilo.
David Pytela
Ano, to si každý představí. Prostě učení, zkoušky a po škole jsem měl povinně tři roky praxi. V okamžiku, kdy člověk chce být advokát, tak musí mít tři roky praxi. Není to tak, že pustí na lidi někoho, kdo zrovna vylezl ze školy, když to řeknu lidsky. Takže jsem povinně vykonával praxi v menší advokátní kanceláři v Olomouci, kde jsem přičichl k různým oblastem práva. Potom jsem měl možnost buď jít někam do korporátu, do veřejné správy. Třeba do Prahy, Brna, Ostravy, nějakého většího města anebo zkusit vlastní advokátní kancelář. Tehdy jsem to zvažoval i s ohledem na rodinu a manželka mě podpořila, abych zkusil tu vlastní cestu. Založit vlastní advokátní kancelář nebylo vůbec jednoduché rozhodnutí. Důvody, proč jsem to udělal, byly dva. Za prvé se mi moc nelíbilo, jak to celkově v té advokacii fungovalo. Přijde mi, že je to většinou takové těžkopádné, nemoderní, neinovativní, neosobní. Tak jsem si říkal, zkusím to udělat trošku jinak. Za druhé, takové to očividnější, být pánem svého času, svým vlastním pánem.
Martin Hurych
Čemu se věnujete jako advokátní kancelář?
David Pytela
Z hlediska klientely máme, jak podnikatele, tak i občany. V rámci obchodního slangu bych řekl, jak B2B, tak B2C. Z hlediska oblasti práva, co děláme nejčastěji, na co se zaměřujeme je jednak oblast práva rodinného, a potom dále v těsném závěsu nemovitosti, smlouvy a trestní právo.
Inovace v advokacii
Martin Hurych
Ty už jsi to tady trochu naznačil. Právníci a advokáti, nechť mi prominou. Pro mě osobně a pro lidi v mém okolí, je mnohdy advokacie něco, co vlastně tak úplně dělat nechceš. Je to něco, co se spojuje s velkými jmény. Většinou dost staršího věku. S honosnou kanceláří, s koženým křeslem, drahými obrazy. Ty jsi vybudoval mladou kancelář. Před natáčením jsi mi říkal, že jsi ve vaší kanceláři nejstarší. Tak jak vlastně budujete svoji důvěru, jak bojujete proti tomu přesvědčení, že advokát by měl být staršího věku?
David Pytela
Výhodou je asi to, že člověk nemusí cílit na všechny, nebo být ten nejlepší pro všechny. Protože někdo opravdu chce toho starého, mnohdy i zkušeného advokáta, který si prošel vším možným a má nějaký životní náhled, zkušenosti. Někdo zase chce člověka, který je mladší, ale erudovaný a má chuť, ve smyslu toho, že se pro toho klienta snaží, že i například využívá moderní technologie. Že to právě není tak těžkopádné. Je to rychlejší a víc se s tím advokátem ztotožní na té osobní rovině. Dva aspekty, které se snažím, aby byly v naší advokátní kanceláři nosné, jsou za prvé inovace. Ve smyslu toho, být přístupný online. Komunikovat s klienty pružně, být alespoň v regionu jedním z těch lídrů v rámci inovací. Za druhé, mít ty služby v osobní rovině. Aby to bylo tak, že ten klient cítí, že když s ním řeším já nebo někdo z mých kolegů ten případ, tak že nás to opravdu zajímá, že se snažíme ten problém vyřešit a nejenom to nějak ukončit a vystavit fakturu.
Martin Hurych
Ty jsi nakousnul inovace, online hovory, online poradenství. Pověz nám, jak třeba poslední dva roky zahýbaly s advokacií a třeba i nejenom z pohledu těch on-line konzultací.
David Pytela
Říká se, že advokáti jsou jedni z nejméně inovativních v rámci trhu. Do jisté míry je to i odůvodněné ve smyslu toho, že advokáti mají hodně povinností nad rámec běžného poskytovatele služeb. Z hlediska toho, co všechno musí ve vztahu ke klientovi, k nějakým administrativním úkonům, takže ono to on-line poskytování právních služeb není lusknutím prstu, nejde to jako v rámci normálního byznysu. Spoustu advokátů je od toho, tak nějak přirozeně odrazováno a navíc, když ten model nějak funguje, tak většinu lidí to nenutí ho nějak měnit. Bez ohledu na to, co se stalo minulý rok, tak už se relativně větší procento advokátů snažilo nějak inovovat, modernizovat. Ten minulý rok to řekl bych urychlil. Spoustu advokátů například začalo poskytovat v menší, či větší míře on-line právní služby. Za což jsem obecně rád, protože pak jsou celkově ty služby klientům lepší.
Martin Hurych
Kromě on-line služeb jsou nějaké další inovační trendy v advokacii? Například obecně, možná v rámci práva, soudnictví. Suneme se skutečně od papíru k elektronice? V rámci Zážehu probíráme hodně i digitalizaci v průmyslu, jak je na tom ta tvoje oblast?
David Pytela
Ruku v ruce s on-line poskytováním právních služeb je třeba i digitalizace spisů, dokumentů a celkově věcí v advokátní kanceláři. Já se nad rámec těch papírů, které musím mít podepsané od klienta, snažím mít všechno elektronicky. Za prvé člověk šetří papír, je to dostupné všude zároveň i lehce předatelné klientovi. Když bych třeba zmínil tu inovaci technologií, elektronizaci, tak jsi zmínil soudnictví. Tam se v souvislosti s minulým rokem, v rámci soudů, které jsou možná ještě těžkopádnější než advokacie, z hlediska něčeho nového, rozjel projekt ve smyslu on-line přítomnosti. Buďto účastníka řízení, nebo eventuálně dalších osob v soudní síni. Například tzv. Skype obhajoba, kdy se umožnilo advokátům komunikovat s klientem ve vazební věznici on-line. Člověk tam nemusel jít. Někdy to nešlo, skrz epidemiologická nařízení, takže se to posunulo i v tomhle oboru.
Změny v obchodním právu v 2022
Martin Hurych
Za tohle děkuji. A teď pro posluchače a diváky, proč jsi tady. My se známe z MasterMind klubu už relativně dlouho a mě napadla taková věc. Pořád jsme na začátku roku 2022. Ty se zabýváš mimo jiné i obchodním právem. Tak nám Davide řekni, co jsme možná prošvihli, nebo co právě před pár týdny začalo platit v obchodním právu. Na co si dát jako majitelé, ředitelé menších, středních, možná i větších firem pozor?
David Pytela
Těch změn je povícero. Většina není moc sexy nebo něco, co by zasáhlo každého. Jsou to většinou nějaké formality. Dvě věci, které bych obecně podnikatelům, ať už menším či větším řekl je, ať si dají pozor na zákon o evidenci skutečných majitelů, který byl přijat z důvodu tlaku nebo právní úpravy v rámci Evropské unie. Ten nutí všechny právnické osoby zapsat skutečné majitele. Ne vždy to musí být osoba zapsaná v obchodním rejstříku jako majitel podílu. Do poloviny minulého roku to bylo, nechci říct dobrovolné, ale nebyly tam až takové sankce. Nově od zhruba poloviny minulého roku se přitvrdilo. Kdy, pokud si člověk nedá do souladu zápis v evidenci skutečných majitelů, tak hrozí docela reálné sankce. Zmínil bych dvě, které mohou být velice palčivé a tíživé. Pokud není osoba zapsaná jako skutečný majitel, ve smyslu majitele, ať už vlastní tolik nebo oněch procent, co je vyžadováno pro zápis, tak nesmí být připuštěn na valnou hromadu a nemůže hlasovat. Což je takový paradox už jenom kvůli tomu, že někde nejsem napsaný, tak nemůžu vykonávat práva vlastníka a je to důvod neplatnosti usnesení valné hromady. To je jedna věc. Druhá věc, s tím spojená v obdobné rovině, je výplata podílu na zisku. Téměř každý podniká kvůli dosahování zisku a pokud osoba není zapsaná, nesmí ji být vyplacen podíl na zisku. Pokud by to jednatel udělal, nebo obecně statutární orgán v rámci obchodní společnosti, tak poruší povinnosti, které jsou mu kladeny v rámci výkonu funkce. Odpovídá ekvivalentně za každou korunu, kterou vyplatí. Takže už je to o penězích, myslím si, že Čechy, jako každého normálního člověka, peníze zajímají, takže už je velký motiv, proč zapsat skutečného majitele. Druhá věc, která je známá a která unikla trochu pod radarem. V rámci společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti je možné upravit tzv. vysílací právo. To je, že konkrétní majitel obchodního podílu v akciové společnosti, může mít právo s tím podílem spojené, a to, zvolit, nebo tedy určit člena orgánu. Což umožňuje to, že v okamžiku, kdy jsem vlastník, tak se podílím na rozhodování nejvyššího orgánu, ale už sám o sobě nemusím mít takový vliv na to, co se děje v té společnosti. To mi umožní, buď sebe, nebo někoho jiného, tam přenést a tím ovlivnit fungování společnosti. Takže doporučuji tohle zvážit a tam, kde to lze a má to smysl, to využít.
Martin Hurych
Jako neprávník k té druhé části. Znamená to, že třeba jako minoritní vlastník, nebo vlastník části minoritní společnosti, získávám větší šance chod té firmy ovlivnit?
David Pytela
V podstatě ano. Uvedu příklad: Valná hromada společnosti s ručením omezeným a není to upraveno jinak, než zákon říká, potřebuje 51 % přítomných společníků proto, aby prosadila odvolání, nebo volbu konkrétního člena orgánu. Typicky jednatele, může být i dozorčí orgán v rámci eseróčka. V tomhle případě můžu vlastnit teoreticky 1 %, ale můžu mít s podílem spojeno, že můžu zvolit/určit jednoho jednatele. Bez ohledu na velikost hlasovacích práv. Takže pro někoho, kdo třeba založil společnost, ale z důvodu přivedení investora a nějaké změny spoluvlastnických podílů, nebo třeba když v rámci lidí, kteří se aktivně podílí na té činnosti, se staly také společníky, tak si můžu stále ovlivňovat chod společnosti, i když už nebudu tím majoritním, jediným společníkem. I nadále to tak budu mít pod kontrolou.
Martin Hurych
Nicméně, na to se tedy musí hlavně myslet předem, protože předpokládám, že ke změně smlouvy tímhle směrem, tzn. abych já nabyl jako minoritní vlastník nějakých dalších práv, v tuhle chvíli potřebuji právě těch 51 %.
David Pytela
Ideální je, myslet na to dopředu. To je to, co se třeba s klienty snažím řešit. Oni na to kolikrát spěchají. „Rychle udělejme společnost, založme ji.“ Já říkám, rozmyslete si to. Když je to jednočlenná společnost, tam se to nemusí hned. Pokud je dvojčlenná, tak už jim říkám, zamyslete se, co do budoucna chcete a nechcete. Tam je třeba i pevný podíl zisku, spoustu jiných věcí, co se tam dá modifikovat nad zákonný režim. Ale v okamžiku, kdy se cokoliv dělá v rámci vlastnické struktury je ideální při tom založení společnosti myslet dopředu, protože potom už se to nemusí dát udělat.
Martin Hurych
Jasně. Ještě jedna otázka, zpátky ke skutečným vlastníkům. Když jsem se vyděsil, že se potenciálně nemusím dostat buď k podílu na zisku, nebo jako jednateli, že mi hrozí nějaká sankce za to, že bych to potenciálně udělal. Co a kde si mám zkontrolovat, abych mohl dneska v klidu usnout?
David Pytela
Obchodní rejstřík je veřejně přístupný. Zákon o evidenci skutečných majitelů spolu s sebou přinesl teď od poloviny minulého roku i to, že do jisté míry je i evidence skutečných majitelů veřejně přístupná. Zjednodušeně bych řekl, že když si člověk zadá do internetového prohlížeče justice.cz, tak tam najde odkaz na evidenci skutečných majitelů. Tam se dá podívat, jaký tam je, či není zápis. Pokud jsem v koncích a nevím, tak můžu vyhledat právní pomoc. Další věc je, že ten, kdo podává návrh na zápis, tak je statutární orgán. Tedy ne osoba společníka, což může být problém v tom, že mě tam třeba statutární orgány nemusí nechat zapsat, ale zákon umožňuje, že pokud je povinnost zápisu a v nějaké lhůtě, kterou stanovuje zákon to ten statutární orgán neudělá, tak může být iniciativní ten společník sám. Není to tak, že by se mohl zablokovat ze strany jednatele výkon vlastnických práv.
Martin Hurych
Jestli jsem to správně pochopil tak, abychom potenciálně diváky a posluchače uklidnili. Pokud nemám nějaké specifické parametry ve vlastnické struktuře, tak existuje jakýsi automat. Znamená to, že teoreticky pro většinu firem, tohle proběhlo automaticky ze strany státu? Nebo jak tomu rozumět?
David Pytela
V rámci poloviny minulého roku, pro ty subjekty, které neměly aktivní zápis, došlo k tomu, že se automaticky propsal obchodní rejstřík a ty propisy budou nadále probíhat ve smyslu toho, jak se budou případně měnit zápisy v obchodním rejstříku. Pro ty, co to už měli, tak se dá požádat soud, aby ten automat zapnul. Říkám to zjednodušeně. Pro ty jednoduché struktury jeden, dva, tři společníci, to ve většině případů postačí tímto způsobem, ale je dobré si to zkontrolovat. Kdyby náhodou.
Změny v zákoně o elektronických komunikacích v 2022
Martin Hurych
To souhlasím. Tak a teď proč jsi tady. Ta nejdůležitější část. Před pár týdny začal platit nový zákon o elektronických komunikacích, který nám obchodníkům potenciálně hodně znesnadní život. Povíš nám, na co bychom se měli připravit?
David Pytela
Ta novela byla rozsáhlejší, ale jsou dvě změny, které stojí za zmínku. Věc, která platí od 1. 1. 2022. Týká se to provozu internetových stránek. Doposud ta právní úprava víceméně chtěla totéž, ale bylo to napsané tím způsobem, že to výkladově, řekněme nestačilo. Kdy pro to, aby vlastník internetových stránek mohl sbírat data o uživatelích, většinou se používá pojem Cookies, ale jsou to jiná data. Všechno, co identifikuje, nějakým způsobem, toho uživatele, tak stačilo, když měl tzv. Cookie lištu, kde bylo napsané: Používáním webu, souhlasíte se sběrem osobních údajů, dat. Něco v tomhle smyslu a tím, že tam uživatel vstoupil a pokračoval v návštěvě, tak se sbírali jeho osobní data. Problém už byl v tom, že už tím samotným vstupem vlastně nevědomě, aniž by mohl cokoliv rozhodnout, už ty data poskytl. Nově vlastník internetových stránek od toho data, co jsem říkal, nesmí tyto sbírat data. Výjimkou jsou pouze nezbytně nutná technická data pro zajištění funkčnosti toho webu. Například pro e-shop typicky, když kliknu přidání zboží do košíku tak, že se mi přidá zboží do košíku. A pro ten sběr je vyžadován souhlas uživatele. Což typicky v prostředí internetových stránek bude kliknutí na nějaké tlačítko. Až tehdy je možné sbírat data o tom uživateli a není tam možné mít jenom nějaké tlačítko, musí tam být i odkaz na to, co, proč, za jakým účelem a na jakou dobu se ty data sbírají. Takže je to poměrně průlomové a do jisté míry to obrací o 180 stupňů to, jak to fungovalo doteď.
Martin Hurych
Je rozdíl mezi kliknutím na tlačítko a aktivním souhlasem. Ve smyslu mám spoustu voleb předem vypnuto, předem zapnuto. Tzn. jak se dá připravit ten souhlas, tak aby to pro toho uživatele, který potenciální souhlas dát chce, bylo co nejjednodušší? Abych ho nemusel provádět nějako dlouhou procedurou zapínání cookies, ke kterým mi ten dotyčný chce dát souhlas.
David Pytela
Ono je to něco podobného, co se řešilo v rámci ochrany osobních údajů, GDPR. Jinak zmiňovaného. V podstatě nesmí být nic v režimu zapnuto jako předem projevený souhlas. Musí to být všechno vypnuto. V režimu off a cokoliv ten uživatel chce, tak musí aktivně zapnout. Vedou se polemiky, není to úplně jistě postavené ve smyslu toho, že by bylo nějaké rozhodnutí, třeba sankční, které by říkalo, je to tak nebo onak. Někdo říká, že stačí jen jedno tlačítko na povolení všeho. Někdo říká, že by ten uživatel měl dokonce mít na výběr z různých typů dat. Například analytická data - ano. Marketingová, remarketingová – ano/ne. Otázka je, kam se to posune.
Martin Hurych
Tohle Davide je kopie, která přišla z Bruselu. Znamená to, že v rámci Evropy se dá očekávat stejné chování všech subjektů?
David Pytela
Ty nuance v rámci jednotlivých právních řádů jsou poměrně malé. Myslím si, že z hlediska toho posledního, co jsem zmiňoval je za mě jediný takový sporný bod, jak se to bude vykládat. Jinak je to poměrně jasné, jak by se mělo postupovat. Myslím si, že bude nějaké rozhodnutí, které bude platit pro všechny členské státy stejně. Takže je jenom otázka, kdy vyvstane. Myslím si, že pro ty menší, střední podnikatele může být klid v tom, že se to asi bude týkat nějakého většího uživatele, na kterém se to otestuje, podle něhož se potom budeme řídit.
Martin Hurych
Ok, proč se ptám. Spousta z nás má několika jazyčné stránky. Spousta z nás, byť třeba fyzicky nejsme v zahraničí, tak se snažíme přilákat klienta ze zahraničí alespoň takhle. Dá se tedy říct, že co vyhovuje českému právu, bude velmi pravděpodobně vyhovovat unijnímu právu? Tzn., co si připravím na svoji českou stránku, velmi pravděpodobně můžu okopírovat do jiných variant?
David Pytela
V podstatě ano. Není úplně klíčová ta jazyková varianta toho webu, ale odkud zákazník na ten web vstupuje. Může to být anglická stránka a člověk, který je tady v Praze. Jenom tady bydlí a umí anglicky, ale samozřejmě většinou ty cizojazyčné přístupy budou ze zahraničí. Pokud to bude v rámci Evropské unie, dá se říct, že to co má platit z hlediska českého práva, se dá okopírovat i do těch cizojazyčných verzí. Když by někdo chtěl být opravdu opatrný, tak jestli chcete mít absolutní jistotu, že to uděláte dobře, tak rozdělte ty souhlasy na ty dvě, tři kategorie a budete mít určitě klid. Můžete zkusit ten jeden, ale tam vám nedokážu říct, že to bude na 100 % postačovat.
Martin Hurych
Rozumím. To byla má překážka od ledna, jestli si to dobře pamatuji. Co nás čeká od července?
David Pytela
Od 1. 7. 2022 je možná ještě větší změna a větší přituhnutí v rovině marketingu. Zejména pak telemarketingu, kdy se v současné době víceméně tolerovaly cold-cally, obtěžující volání, kdy mohl relativně kdokoliv komukoliv zavolat s nějakou nabídkou a pokud ho opakovaně nenaháněl, nebo to nedělal nějakým úplně neetickým způsobem, tak tam nebyla nějaká moc velká sankce. Jediný způsob, jak se uživatel mohl formálně bránit byl, když ve veřejném seznamu řekl nechci, aby mi někdo volal. Teď se to úplně otáčí o 180 stupňů, řekl bych obdoba jako u těch internetových stránek, kdy nově je možné, pro mě jako podnikatele, neznámému člověku volat jenom, když mi dopředu dá souhlas. Takže si nemůžu najít někde na internetu číslo na někoho a říct: Dobrý den, mám tady takovou službu, rád bych vám ji nabídl, co vy na to?
Martin Hurych
Máme před sebou necelých šest měsíců, jaká by teda podle tebe měla být firemní praxe aby, amatérsky řečeno, 1. 7. se před námi nezatáhla opona a my neměli, kam zavolat?
David Pytela
Ono v podstatě to, co se nestihne do toho 1. 7., tak bude muset jet v tom novém režimu, tedy na ty studené kontakty, cold-cally, jakkoliv to nazveme, budeme muset zapomenout. Takže, kdo by chtěl vytěžit maximum z mezidobí, tak udělat co se dá a potom to bude o tom nastavení, jak fungovat a bude to o jisté inovaci a o té šikovnosti těch podnikatelů. Jak získat souhlas k užití toho telefonního čísla. Napadá mě nabídnout někde nějaký e-book, někde nějakou drobnou službu, nějakou slevu, získat telefonní číslo a potom můžu toho člověka navolávat. Ten proces péče nebo získávání zákazníka bude trochu složitější a zase to dává těm šikovným, snaživým, inovativním lidem možnost v rámci toho trhu vyčnívat.
Martin Hurych
Trochu to na mě dělá dojem, že pokud mi potenciální klient nezapne cookies a nedovolí mi zavolat, tak musím s rukama v klíně čekat, až mi zazvoní na zvonek v kanceláři.
David Pytela
Hodně přeneseně vzato, by se to takhle dalo říct. Potom je to o tom dělat kobercové nálety, což se dělalo dříve, když ještě nebyli Google a všechny měřící nástroje takhle vylepšené. Je to o tom dělat, šikovné a kreativní reklamy, o budování brandu, aby ti zákazníci chodili sami. Takže to je druhá cesta, asi spíše pro ty velké korporace. Malí podnikatelé si neudělají kobercový nálet na Prahu, aby je každý znal. Takže vstup malých podnikatelů na trh bude složitější.
Martin Hurych
Nebo vzít batoh na záda a zase ode dveří ke dveřím?
David Pytela
To taky není úplně v pořádku. Ale není to tak měřitelné jako telefon nebo e-mail. Tam se ta datová stopa schová více. Takže ten postih, je tam potom o to více spárovatelný z hlediska dozorových orgánů.
Jak to bude se sociálními sítěmi v roce 2022
Martin Hurych
Jak na tom budou sociální sítě? Na sociálních sítích si pořád můžu dovolit oslovit kohokoliv?
David Pytela
Sociální sítě jsou trošku atypické ve smyslu toho, že když tam vstoupí uživatel, tak ne mně jako dalšímu uživateli, ale tomu provozovateli, ať je to Facebook nebo kdokoliv jiný, dává s něčím souhlas. Zaprvé s tím, že tam jsou vidět nějaká nezbytná data pro ostatní uživatele, něco se dá vypnout. To, že mi Facebook může zobrazovat reklamy, a to, že mi v podstatě může někdo za nějakých okolností poslat žádost o přátelství nebo nějakou zprávu. Takže v režimu běžného fungování sociální sítě problém není, až na vyjímky. V normálním fungování: Dobrý den, děkuji za komentář. Rád bych si vás přidal do sítě. Tak to není nic zakázaného, ale z hlediska kobercových náletů přes sociální sítě v rovině, ne reklam, to je povolené. Protože jak jsem říkal, ten uživatel, když tam vstoupí, tak souhlasí s tím, že bude propírán reklamami a když by někdo používal nějaké kobercové nálety, ve smyslu žádostí o přijetí, začlenění do sítě atd., a bylo to opravdu trčící ve smyslu toho, že to je nabídka služeb, nabídka produktů, tak by mohl být problém. Ty elektronické komunikace jsou šíř koncipované ve smyslu i těch datových toků, takže tam problém z hlediska průkaznosti dozorových orgánů, aby prokázali, že to nebylo 1, 2, 3, ale že to bylo větší množství případů. To by se muselo spojit víc lidí, že je někdo obtěžuje a nahlásit to, potom by mohl být problém, takže dávat si pozor a nedělat to nějak plošně, neosobně.
David Pytela
Tohle mě zaujalo, znamená to, že lokální legislativa je nad podmínky použití té, dané sítě tady v Čechách? Protože ty, když se přece přihlásíš do sociální sítě, tak dáváš souhlas s podmínkami použití. Vlastně ve všech případech korporaci, která nesídlí ani na našem území, jak to teda je v té případné kolizi - podmínky použití versus lokální, právní stav.
David Pytela
Není to úplně černé a bílé, ale v podstatě primární je to, kde je ta služba poskytována. Čí data a zejména spotřebitelů, pokud to nejsou podnikatelé, jsou získávány nebo s kým je komunikováno. Typicky se můžeme vrátit zase k přirovnání, když jsem použil ochranu osobních údajů a GDPR, byť Facebook není sídlem v Evropě a je v USA, tak musel řešit ochranu osobních údajů v rámci GDPR. Evropská unie přijala nařízení o ochraně osobních údajů a Facebook tomu musel nějak vyhovět, takže je to trošku podobná věc ve smyslu toho: Ano je to zahraniční subjekt Spojené státy, ale my tady nejsme ve Spojených státech a v rámci nějaké linie to možná jde tam a zpátky nebo v rámci těch serverů ani fakticky možná ne. Jde o to, že je to komunikace mezi dvěma subjekty v rámci České republiky nebo Evropské unie, která musí podléhat těm standardům, které tady jsou.
Martin Hurych
Takže amatérský shrnuto. Zákon o elektronických komunikacích je v podstatě nad obchodní podmínky Facebooku. To byla trochu temná pasáž.
David Pytela
Ano, právo většinou je takové děsivé. Děsivé a odrazující.
Martin Hurych
Ty takový ale nejsi. My tady v Zážehu vždycky končíme nějakou, pokud možno pozitivní radou, shrnutím, něčím, čím by se lidé mohli řídit, pokud by se chtěli zažehnout. Pojď nám to nějak pozitivně shrnout. Co nás teda v roce 2022 z pozice, buď obecně práva nebo tady konkrétně tohoto zákona v tuhle chvíli čeká a jak se k tomu chovat?
David Pytela
Já to právní už hodně shrnu, protože už jsem o tom teď mluvil poměrně dlouho, tak abych neodradil a víc nevyděsil posluchače. Vždycky je to příležitost, i ty negativní věci, protože, jak jsem říkal: Je to těžší a tím pádem ten, kdo se bude snažit, bude hledat cesty, bude šikovnější a bude vyhovovat těm standardům, může v rámci té konkurence mít teoreticky větší podíl na trhu, větší zisky. Za mě, co dělat, tak obecně, ať už se to týká čehokoliv v rámci podnikání. Mluvím s vlastních zkušeností, tak vydefinovat si nějakou svoji komfortní zónu, kde se člověk nachází, kde je mu dobře, teploučko a okamžitě z ní vystoupit, vystupovat a snažit se hledat nové cesty a nové způsoby. Ono to bolí, člověku se nechce, ale za mě, co mě funguje, tak malé krůčky. Kolikrát to člověku nevyjde, ale když to vyjde, tak se dějí kolikrát velké věci, a i ty věci, co nevyjdou, tak jsou ponaučení pro ty budoucí pokusy nebo procesy, které už fungují. Takže za mě, taková obecná rada: Zkoušet nové věci i když to bolí a je to těžké.
Martin Hurych
Díky Davide.
David Pytela
Taky díky.
Martin Hurych
Tak to byl David Pytela, zakladatel AK Pytela. Pokud jsme vás zažehli pro vystoupení z komfortní zóny, nebo pokud jsme vám doručili zajímavou informaci ohledně zákonů, o kterých jsme tady mluvili, tak jsme naši práci odvedli dobře. Určitě laďte další díly na YouTube nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Nezapomeňte na moje webovky www.martinhurych.com, kde v sekci podcast najdete od Davida malý dárek, bude tam i právní výklad právě zákona o elektronické komunikaci, respektive těch dvou bodů, o kterých jsme se tady bavili. No a mě už nezbývá, než se s vámi rozloučit držet palce a přát úspěch, díky.
(upraveno a kráceno)