„Open source, pokud je profesionální, poskytuje dlouhodobou stabilitu a odstraňuje vendor lock-in. A to i při interním vývoji. Ten je možná ještě kritičtější. Pár interních programátorů se rozhodne odejít od nedobře zdokumentovaného vývoje … Víte sami, že to tak bývá. A zbytek už domyslíte sami.“
Milan Kolar je zakladatel společnosti Pype.club, která pomáhá studiím animačních a vizuálních efektů k vývoji a údržbě softwarů na principu open source. Jejich zdroje využívají animátoři a filmové postprodukce od L. A. až po Jakartu.
Tenhle byznys je extrémně závislý na technologiích a správě obrovského množství dat. V Pype.club píší software pro správu dat animátorům a celé partě lidí okolo filmu a postprodukce. Zjišťují průniky SW všech studií a hledají společná řešení, tak aby výhody mohli využívat všichni.
Software spojují s dalšími open source technologiemi a poskytují ho kompletně zdarma. Komerčně pak Pipe.club společnostem zajišťují instalace, support, konzultace, školení a samozřejmě další vývoj SW. Díky tomu, že je to profesionální open source, je SW stabilní, neustále se vyvíjí a studia tak mají stále nové aktualizace.
Komunita programátorů Pipe.club rychle roste, díky tomu aktivně komunikuje s klienty a open source technologie se tak rychle rozvíjí.
🔸Jaká je výhoda Open Source a co je interní vendor lock-in?
🔸 Proč Open Source neznamená zadarmo?
🔸 Kde jsou v Open Source peníze? Jaký model vybrat?
🔸 Jak škálovat konzultační Open Source byznys?
🔸 Na co si dát pozor, když volím Open Source do firmy?
PŘEPIS ROZHOVORU
Martin Hurych
Dobrý den, já jsem Martin Hurych a tohle je Zážeh. Dnešní Zážeh bude s Milanem Kolarem, zakladatelem společnosti PYPE.club, což, jak se brzy dozvíte, nemá s dýmkama nic společného. Tenhle Zážeh bude opravdu výjimečný, protože Milan je z úplně jiného byznysu, než tady normálně probíráme. Nicméně svůj důvod to určitě má. Ahoj Milane.
Milan Kolar
Ahoj, dobré ráno.
Představení
Martin Hurych
Dýmek jsme se už dotkli, ty už necháme stranou. Když jsem říkal, že jsi speciální, pověz nám, z jakého byznysu přicházíš a co vlastně děláte?
Milan Kolar
V principu já historicky pocházím z byznysu animace vizuálních efektů, filmové postprodukce a výroby reklam až po výrobu filmu. Asi 10 let jsem v tom působil na kreativní úrovni a na různých technických pozicích. Tady v Praze jsem 6 let řídil malé animační studio Kredenc a PYPE.club z toho tak nějak postupně vznikl tím, že tato animační studia a postprodukční studia jsou momentálně extrémně závislá na technologiích. V minulosti to bylo kreslení na papír, což je krásné a stále se to děje. Momentálně jsou to obrovská množství dat, která tato studia generují každý den, versují, nějak je musí spravovat. A co dělá PYPE.club? Píšeme software pro správu těchto dat, pomáháme animátorům a celé partě lidí kolem filmu a filmové postprodukce, aby se mohli soustředit na kreativu a nemuseli řešit, kam uložit soubor, jak se má jmenovat, v jakém má být formátu. My jsme si původně napsali malý interní software, pak jsme to spojili s dalšími open source technologiemi, které už byly k dispozici. Nikdo je ale nespojil do jednoho velkého celku, který se dá nainstalovat do studia a říct, tohle je váš backbone, tady na tom fungujete jako studio, a to vám bude všechna tato data spravovat. V PYPE.clubu poskytujeme v principu tento servis a děláme to způsobem, že ten software je zdarma, je open source, vlastně 100 % kódu, který momentálně děláme, je kompletně open source, a ten byznys je postavený na tom, že těm studiím poskytujeme profesionální servis. To znamená instalace, dlouhodobý support, tréninky, konzultace, jak to mají dělat a jak to nemají dělat.
Jaké je vnímání OpenSource v ČR a zahraničí?
Martin Hurych
To jsi pěkně na začátek řekl celý obsah podcastu. Nicméně, já bych se v tom začal trošičku víc rýpat. Mě právě tenhle byznys model zaujal, zaujalo mě na tom několik věcí. Moje věková kategorie mnohdy v Čechách open source považuje za něco špatného. V přípravě jsem viděl, že naopak ty považuješ open source za cestu k získání důvěry klienta. Jak to tedy máš položené, jak vám to funguje a jak jste vůbec k tomu open source došli? Proč jste si to nenaprogramovali sami a jako spousta softwarových studií tady, neudělali krabicový software a nevyrazili s ním cestou licencí do světa?
Milan Kolar
Těch důvodů je více, jeden z nich bude asi částečně historický. V postprodukci a ve filmovém průmyslu to obecně fungovalo dlouhou dobu přesně tak, že studia, která měla navíc a měla byznysově navrch, byla přesně ta, která měla velké software departmenty, které si to napsaly samy. Ta studia měla navíc nejenom tou kreativou, ale tou technologií, mohla říct, my dokážeme udělat větší scénu, uděláme větší les, hezčí les, větší vodu, lepší vodu. To se zdemokratizovalo v jednom momentě, softwary se začaly kupovat off the shelf. Člověk si koupil Mayu, 3D studio, nainstaloval a
vlastně to zvládlo téměř všechno. A pak ta studia zpětně, 5, 10 let dozadu zjistila, že jsou ty projekty už tak obrovské, že budou muset spolupracovat. Momentálně neexistuje na světě studio, které by samo zvládlo udělat film o velikosti Avengers, Planeta opic a podobně. V principu vždy je to kolaborace těchto velkých studií, a to jsou studia, která mají stovky až tisíc lidí. Není to možné udělat in house. A tím pádem zjistili, že mají svoji technologii, někdo jiný má zase svoji technologii a nedokážou si předat data v nějaké rozumné formě, aby na tom neutratili více peněz než na výrobě. A tím se stalo, že celý ten náš byznys se začal překlápět do open source. Tím, že dvě studia si řekla spolu, tak to udělejme takto a už když to děláme, tak pro nás je výhodné, abychom to pustili do světa a povolili jiným studiím, menším, aby mohla pracovat na naší technologii. Aby pro ně bylo jednodušší nám dodat data, aby my jsme je mohli od nich objednávat. Toto se pomaličku dělo, všechno se překlopilo v postprodukci a najednou všichni věří mnohem více open source z jednoduchého důvodu. Zaprvé, nemůže se stát, že v tom kódu je něco tajně skryté. Je to mnohem bezpečnější a ve filmovém byznysu je bezpečnost extrémně citlivá záležitost, protože, než se filmy vydají, vizuály se nemohou jednoduše dostat ven. A tím, že jejich technické týmy dokážou vidět kompletně celý kód, tak vidí, jestli je to bezpečné, nebo to není bezpečné. Vidí, jak to funguje a zároveň z dlouhodobého hlediska, pokud jsem schopný managovat open source u sebe ve studiu, jsem schopný ho nainstalovat, nějak s ním fungovat a mám k němu nějaký profesionální support, tak to dává dlouhodobou stabilitu, protože to odstraňuje z velké části tak zvaný vendor lock-in, což znamená, že já si něco koupím, nebo si něco objednám, nebo si to dám vytvořit a pak zjistím, že za pár let nemohu změnit dodavatele, protože mi na tom běží celá firma a já jsem na tom závislý. A to se děje mimo jiné i při interním vývoji softwaru. Když si sám vyvíjím software, tak vendor lock-in není o nic menší, jelikož ho vyvíjí dva, tři lidi, není to tým dvaceti. Tito lidé onemocní, rozvedou se, odstěhují se, čekají děti a nechtějí tolik pracovat. Řekl bych, že polovina našich klientů byla přesně v této situaci. Máme datovou pipeline pro vizuální efekty, ale už s ní nemůžeme pracovat, jelikož poslední rok stárne, protože člověk, který to napsal, odešel, nic nezdokumentoval a nikdo netuší, co se s tím děje. Z tohoto důvodu získává open source v našem byznysu obrovskou důvěru.
Kde jsou v OpenSource peníze? Jaký model vybrat?
Martin Hurych
Zatím jsi to popsal trochu jako charitu, protože já něco programuji, něco někomu dávám, ten si to ještě dokáže skvěle proklepnout, pak si to nainstaluje, nějak to používá. Kde jsou ty peníze?
Milan Kolar
Charita to není. Těch modelů je více. My už 3,5 roku validujeme jeden model, stále ho trochu měníme a teď jsme přišli k něčemu, co doufáme, je udržitelné. Nicméně není to jenom náš výmysl, nejvíce firem, které dělají open source software skončí u toho, že vydělávají na SaaS verzi softwaru a k tomu ho poskytují zdarma, vlastně počítají s tím, že většina firem si to nainstaluje sama a většina uživatelů použije SaaS. To u nás úplně nejde, protože ten software z definice věci nemůže jednoduše fungovat jako SaaS. Je to příliš velké, takže my jdeme tím druhým modelem, který je založený v principu na dlouhodobé podpoře studií. To znamená, že si to mohou stáhnout zdarma, mohou si to nainstalovat, ale hodně rychle povětšině zjistí, že to není tak jednoduchá záležitost, je to obrovský komplexní systém a nám platí za dlouhodobou podporu, za trénink, za to, že jim to dlouhodobě spravujeme, instalujeme to pro ně, konzultujeme s nimi, jak s tím mají pracovat a zároveň součástí toho je dopisování dalších funkcí a oprav. My se snažíme kombinovat to, že software jako takový je v principu zdarma, ale open source téměř nikdy neznamená levnější než komerční řešení.
Proč Open Source není levnější řešení?
Martin Hurych
Než se posuneme dál, u tohoto bych se zastavil. Jak to myslíš? Protože open source je vnímán jako něco, co je zdarma. Mnohdy hledám open source, abych nemusel platit za licenci. Tak jak to myslíš, ve velkých firmách, že to není levnější řešení? Co proti tomu musím dát za náklady?
Milan Kolar
Nejčastěji jsou to lidé na správu toho řešení. Většinu open source řešení nelze na jeden klik spustit a vše je živé. Někdo to musí nainstalovat na vlastní infrastrukturu a na vlastní servery, musí kolem toho dělat nějakou práci. Na druhé straně všechny firmy, které na tom reálně vydělávají peníze, díky nějakému open source řešení, si to nedovolí dělat bez nějaké profesionální podpory. Minimálně v tom režimu, jak je to u nás, že pracují s těmi vývojáři a sponzorují ten projekt, protože pro ně je důležité, aby se produkt vyvíjel dál. To, že já si ho stáhnu zdarma v úterý neznamená, že v pátek už není zastaralý a vývoj zkrátka něco stojí. Některé projekty to dělají jako donations, úplně dobrovolně, někteří to dělají supportem, a když to nenajdou, tak projekty umřou. A tam je právě ten problém, že je to sice zdarma, ale jenom do momentu, než to skutečně začnu pro byznys používat.
Martin Hurych
Chápu správně tedy, že buď mám vlastní tým, který se mi o to stará a ten tvůj byznys model je, že vlastně tento tým já můžu outsourcovat tobě a ty se mi o to staráš?
Milan Kolar
Je to přesně tak a ten režim je i někde mezitím samozřejmě. Jsou studia, která mají někoho, co je schopen se dostat na nějakou úroveň, ale už není schopný do toho opravovat chyby například. Takže za námi přijdou, až s těmi chybami
Martin Hurych
To se najednou dostáváme od výroby ke konzultaci, jestli tomu dobře rozumím.
Milan Kolar
Ano, přesně tak.
Jak škálovat konzultační Open Source byznys?
Martin Hurych
Ty máš firmu rozkročenou po velkých studiích od LA po Jakartu, jak sám říkáš. Jak to tedy stíháte? Každý, kdo sem přijde a má start-up, tak sní o škálování a všichni mi říkají, že škálovat lidi nelze nebo velmi těžce. Jak máš cestu vymyšlenou ty?
Milan Kolar
Náš byznys je celkem malý globálně, jsou to tisícovky, nízké tisícovky potenciálních zákazníků, když beru jednotlivá studia. Nedá se to porovnat. Když dělám software pro kohokoliv, tak je to úplně někde jinde. A tím, že i lokální trh je relativně malý, ta studia tady jsou, ale není jich moc, tak nám se to geograficky vyškálovalo hodně rychle a v podstatě samo. Skutečně si myslím, že už máme klienty na každém kontinentu, přes všechny časové zóny. My jsme skutečně momentálně ve fázi, že škálujeme zhruba dvojnásobně každým rokem, ale už teď narážíme na to, že to začíná být celkem komplexní, protože škálovat lidi je prostě náročné. Co děláme je, že hledáme studia, která mají nějaký overlap v tom, co dělají a v tom, co potřebují a jsme přesvědčeni o tom, že se dá psát produkt bez toho, abychom museli pro každé jedno studio opravovat strašně moc věcí. To znamená, přijde za námi klient, řekne, že potřebuje konzultace, něco opravit a my v tom momentě porovnáváme s ostatními klienty nebo i uživateli. To se stane samozřejmě a my hledáme společné řešení. Povětšině se to skutečně povede a tím pádem jsme schopni škálovat produkt a to, jak se rozšiřuje do světa a nemusíme zákonitě na každou novou věc natáhnout nového člověka, který tom nějak stráví plný čas. Samozřejmě, je to stále komplikované. Už se nám teď daří, že možná 30, 40 % psaní toho kódu nepíšeme my. My se dostáváme do pozice, že děláme governments a správu toho, jak by to mělo vypadat. My máme ten vhled do různých studií a do používání, ale hodně studií do toho chce psát samo kód a oni ho dodají zpátky, oni ho vlastně vloží do toho programu a tímhle to najednou škálovat jde, protože my nemusíme škálovat konkrétní lidi, co píšou ten kód a konzultují každou věc, ale ta studia si to mezi sebou v rámci té naší komunity začnou říkat. Momentálně je to hodně vidět a finančně to jde taky, protože pak jsou studia, která jsou ochotna do toho dát kód, ale zároveň jsou ochotna do toho dát peníze, protože pro ně je důležité, aby ten produkt jako takový byl dlouhodobě udržitelný.
Martin Hurych
Když do toho jako tvůj parťák dám vlastní kód, co z toho mám?
Milan Kolar
V open sourcovém světě je toto velká otázka samozřejmě. Nejčastěji to, že část toho softwaru funguje přesně tak, jak ty chceš. To je asi největší háček, pojďte s námi dělat novou funkci, kterou ještě nikdo nedělal, protože teď máte příležitost definovat, jak ta funkce bude skutečně fungovat. To je asi nejčastější přístup. Samozřejmě jakmile do toho píše x studií a x lidí, tak to začíná být náročné a je potřeba to velmi citlivě balancovat, aby to nebylo napsané pro jedno studio a nefungovalo v druhém. Zatím si ale myslím, že se nám to celkem daří a je to celé založené na tom, že jsme extrémně otevření. Když něco nevíme, tak to těm studiím řekneme otevřeně. Všichni mohou přijít na hovor a všem je jasné, že my nemáme recept na ten systém, my ho píšeme s nimi. A to buduje v celé komunitě obrovskou důvěru vůči tomu produktu. A je to skutečně v tom kolektivním zapojení a pro ně to je byznysově hrozně důležité, aby mohli spolupracovat s jinými studii, protože bez toho to nelze. Vizuálními efekty jsou historicky extrémně rozdělené firmy, které mezi sebou neměly žádné standardy dlouhou dobu a my se až teď dostáváme k tomu, že ty standardy existují.
Martin Hurych
To jsem se právě chtěl zeptat, byť jsme v nedávném dílu s Honzou Maškem tady řešili, že už se to trochu mění a že se ty firmy i v Čechách začínají učit jedna od druhé, tak donedávna, a u některých firem pohříchu pořád, je taková ko-izolovanost. My si to tady děláme sami, my si to tady děláme nejlépe, nekoukáme napravo, nalevo. Toto, co říkáš ty, je to právě tím, že každý musí spolupracovat s každým a že jsme v tak hlubokým průseru, že vlastně musíme jít do dohromady vpřed?
Milan Kolar
Je to tím, částečně to tím je dané určitě. Samozřejmě jsou firmy, pro které to je nemyslitelné úplně, ale to je v pořádku, dělají si to samy a některé to dělají možná lépe, mají na to resources, ale ono je to dané i tím, že není jednoduché najít lidi. Obecně v technologiích, v programování, najít programátora, který zároveň rozumí té umělecké části našeho byznysu a dokáže to spojit nějak rozumně, je i pro nás téměř neřešitelný úkol a ta studia za námi chodí jednoduše s tím, že my bychom si to napsali sami, ale najdeme na to jednoho nebo dva lidi a ten software je tak velký, že to musí psát 10, 15, 20 lidí a v tom momentě nemají jinou možnost, nebo se mohou spolehnout na to, že to někdy napíše obrovské studio typu Disney, které hrozně moc své technologie dalo k dispozici zdarma jako open source a další studia, Sony a podobně, ale nikdo se na to nechce spoléhat, že se to někdy stane, protože za tu dobu tyhle studia už jsou zase o další 4 roky před nimi, takže, abych já, jako středně velké studio, mohl držet krok, tak na všem musím spolupracovat na technologické úrovni s těmi ostatními. Jinak to nejde a abych to mohl dělat, tak do toho musím dát svoji kůži, protože jinak ten celý produkt umře.
Jak udržovat krok s leadery trhu?
Martin Hurych
Jo, jak teda držíš krok s těmito velkými studii?
Milan Kolar
Tím, že s nimi mluvíme. A mluvíme s nimi na pravidelné bázi, je několik byznysových skupin, které skutečně diskutují všechny tyto problémy na pravidelné úrovni a my se s nimi zkrátka snažíme držet krok. Koordinujeme to, používáme jejich technologie. My jsme velcí zastánci toho, že všechno, co my chceme napsat, už někdo napsal, možná to napsal hůř, než bychom to napsali, nebo lépe, ale my se nemůžeme spoléhat na to, že něco, co oni mají, my napíšeme lépe. Víme, že to napsal X, Sony, Disney nebo někdo. Pro ně to je marketing, pro ně to je právě to, co jsem zmiňoval, že jiní používají jejich technologie a my to spojujeme dohromady a děláme z toho systém, který dává hlavu a patu.
Jak financovat Open Source vývoj?
Martin Hurych
Jestli dobře chápu, tak na to, co si píšeš potom sám, kam to tlačíš vpřed, tak to financuješ tedy z těch svých konzultací?
Milan Kolar
Jsou firmy, které to dělají vysloveně jenom z konzultací. My jsme toho názoru, že to nejde dělat jenom z konzultací, protože buď ty konzultace jsou extrémně drahé a pro ta studia to už není až tak zajímavé, anebo neděláme nic jiného, jenom děláme support a konzultace a nepíšeme ten produkt, nezlepšujeme ho. Tzn. my hodně otevřeně v té komunitě a klientům říkáme, jak ty peníze rozdělujeme.Když vy nám něco zaplatíte, tak z toho část jde na čas, co jsme na tom strávili, ale větší část z toho jde na vývoj toho produktu a nic s tím nemůžete udělat.Pokud s námi chcete spolupracovat, tak musíte zároveň spozorovat i vývoj toho produktu. Ze začátku na nás ta studia koukala, proč by měla platit nejenom za náš čas, ale ještě něco navíc. Naštěstí moc lidí na světě nedělá to, co my, takže nemáme úplně nouzi o klientelu a mohli jsme si vybrat ta studia, která do toho chtěla jít s námi tímto otevřeným způsobem. Časem se stalo to, že teď už to musí akceptovat všichni, když to chtějí používat, tak musí akceptovat, že velká část peněz, co do toho dávají, jde čistě do vývoje. My jim to říkáme na rovinu úplně od začátku a doufáme, že to je dlouhodobě udržitelné.
Martin Hurych
Tzn. ta částka, kterou já platím, řekněme, extra, abys ke mně přišel mi zkonzultovat nasazení je jak velká vůči tomu?
Milan Kolar
Snažíme se, aby to bylo fiftyfifty. Aby hodina tvého času znamenala, že si platíš i za hodinu vývoje navíc. Myslím, že teď to je rozdělené 40:40:20. 40 % tvůj čas, 40 % je vývoj navíc a 20 % z té částky jde na obecný výzkum, ale vlastně jsou to věci, které tím, jak my musíme sledovat ty ostatní technologie, tak otevřeně říkáme, vy budete platit za čas, kdy my si budeme hrát s technologiemi a nic z toho nevznikne. A těch 20 % na to využijeme a vy s tím musíte souhlasit, protože když to neuděláme, tak my nebudeme držet krok.
Martin Hurych
Tzn. těch 40 % není na vývoj pro mě, ale vývoj pro komunitu. Tzn. když já potřebuji nějakou featuru tak si ji platím zvlášť a ve stejné adekvátní částce platím vývoj, tedy pro komunitu.
Milan Kolar
Je to přesně tak. Klienti to vědí od prvního setkání a když to pro ně není akceptovatelné, tak nemůžou používat ten produkt. Zatím jsme ale neměli ani jeden případ, což je zajímavé, kde by tohle neakceptovali. Firmám to přijde samozřejmé, jelikož samy chtějí nejnovější technologie. A to se nestane, když to nikdo nechce zaplatit. My jsme to takhle postavili, že jim to říkáme a oni to musí akceptovat.
Jak vybudovat komunitu, rozvíjející Open Source?
Martin Hurych
K té komunitě. Vypadá to, že skvěle funguje, protože vám pomáhá v růstu. Po své komunitě dnes touží snad úplně každý. Každý druhý byznys mentor doporučuje, každý první ji má, včetně mě. Jak docílit, že se komunita vybuduje tak, že aktivně podporuje to, co ty děláš, mluví s tebou, je mnohdy nejenom tvůj fanoušek, ale i tvůj tahoun, že ta komunita tě táhne vpřed, jak jste toho docílili?
Milan Kolar
Myslím si, že tohle je mnohem jednodušší software než v jiných oblastech, protože v tom softwaru, když se do toho zapojí, tak mají stoprocentní pocit toho ownershipu produktu. Oni jsou tam napsaní a my s nimi komunikujeme vážně na úrovni. Naše komunita má momentálně kolem 370 lidí a běžíme na Discordu, někdo má Slack, někdo má Facebook, na tom nezáleží. Teď je tam kolem 370 lidí a přibývá to v průměru 1-2 lidi denně. Předtím to bylo pomalejší, teď už to běží a ti lidé musí mít pocit, že to je z části jejich. Už jenom to, že když nám někdo pomůže opravit dokumentaci, tak toho člověka okamžitě zapíšeme do seznamu lidí, kteří vytvořili ten produkt. Je to online, je to v tom produktu, je to úplně všude a je to takový mikroskopický psychologický efekt, který opravdu funguje. Takže v softwaru je toto podle mě jednodušší, ale samozřejmě tím trávíme obrovské množství času. Všichni moji programátoři, všichni lidé, kteří nám dělají klientský support, zároveň dennodenně na té komunitě mluví. A na každou jednu věc, co se tam objeví, odpovídáme, úplně na všechno. Většinou odpovídáme už do pár minut. Je to dané tím, že abychom si to zjednodušili, tak na Discordu žijeme, celá firma komunikuje na Discordu, s klienty komunikujeme na Discordu. Takže je to logisticky zvládnutelné, ale pokud komunita nežije každý den, tak zemře. Nyní máme například 50 funkcí otevřených, jestli budou v produktu, nebo nebudou, a z nich jsme 30 nenapsali my. Napsal to někdo jiný, takže nám trvá velmi dlouho vůbec zkontrolovat, jestli je to v pořádku, jestli to dává smysl, ale věříme, že takhle se to dá škálovat dlouhodobě. Ne námi, ale lidmi kolem toho. My vybudujeme důvěru, oni budou psát kód a tím se to bude celé zvětšovat.
Martin Hurych
Velmi mě zaujalo, že spousta malých softwarových studií, které mám okolo sebe, si vůbec neumí představit, že by programátora spojily s klientem. Ty je máš propojené na Discordu?
Milan Kolar
Na 100 %. My to máme až na takové úrovni, že máme klienta, který na jejich privátní Discord kanál pustí 50 zaměstnanců, já tam pustím 15 mých lidí a funguje to. My klientům říkáme, že si to můžou spravovat sami doma, ale když to budou dělat s námi, tak máme dost lidí na to, aby jim mohli pomoct. To neznamená, že je znají stoprocentně, ale můžou jim pomoct. A děláme to prostě otevřeně, všichni vědí o všem, logisticky je to velmi náročné, protože nelze sledovat všechny klienty a nejde sledovat vše, ale když někdo chce, tak může.
Martin Hurych
A mě teď napadá, jestli vůbec máš dosledováno, kolik času programátor věnuje programování a kolik komunikaci s klienty.
Milan Kolar
Máme vytrackované vše, co děláme pro klienty a je to víceméně v těch procentech, co jsem říkal, asi 40 % trávíme skutečně na těch klientech, 40 % na tom psaní kódu a 20 % na tom balastu kolem, který nelze přesně identifikovat, ale je velmi důležitý. Jedná se o odpovídání na Discordu a podobné věci.
Na co si dát pozor, když buduji netradiční byznys model?
Martin Hurych
Pokud bych jako softwarové studio chtěl vystoupit mimo probádané vody SaaSu nebo krabicového řešení On-premise a chtěl jít tvým či jiným neprobádaným stylem, na co si dát pozor? Nebo jak to udělat, jak sebrat tu odvahu a začít zkoušet něco jiného, co třeba venku funguje? Protože ten váš model venku funguje relativně úspěšně, ale v našich vodách je to něco neznámého. Tak jak na to?
Milan Kolar
Je to velmi založené na tom, kdo je cílová skupina. Dělat open source pro všechny, což jsou databázové systémy, různé tyto věci, je extrémně náročné, protože když já vydám produkt, tak potřebuji mít obrovské statisíce uživatelů, z kterých mi každý dá dolar například, jako donation k tomu, abych to psal, anebo z toho musím udělat i SaaS. To dělají vlastně všechny ty velké firmy, které mají obrovské systémy. Ale na tento skill já vlastně nemám recept, protože my, když si představíme, že bychom měli těch uživatelů desítky tisíc, tak bychom měli velký nápor uživatelů, kteří chtějí opravy a nechtějí za ně platit, furt se ptají, jak to mají použít, je to vážně náročné. Takže my jsme šli schválně tou cestou niche marketu, kterýznáme velmi dobře a myslím, že pokud má firma tento model, že zná svoji cílovku, komunikuje s tou cílovkou, nejsou to pro ni abstraktní lidé někde na LinkedInu, ale zná dostatečně vzorek těch lidí, tak je to vážně hodně o té otevřenosti. Musí být všechno public. My máme i konverzace o tom, co budeme psát a jak to bude asi vypadat. Všechno se dá dohledat na GitHubu nebo tady, a to je jediné, co tu komunitu buduje. Ti lidé pak věří, že tohle není produkt, který budou používat ve verzi 1 a verze 2 už bude placená. Myslím si, že ta otevřenost je v tom nejdůležitější, ale není to pro každého, stojí to čas a stojí to peníze samozřejmě. Jsou start-upy, které vyškálují během dvou let desítky tisíc uživatelů. My máme během 3,5 roku nízké desítky studií, 30, 40 studií, které to používají. Na druhou stranu pro ně to je tak zásadní věc, že jsou ochotni platit za to celkem dobré peníze, aby to bylo udržitelné.
Na co si dát pozor, když volím Open Source do firmy?
Martin Hurych
Když se podívám na tu druhou stranu barikády, my už jsme to tady lehce nakousli, a já třeba jako majitel firmy budu uvažovat o open source řešení. Na co si dát pozor a jak se vyvarovat tomu obvyklému, o čem jsme už tady taky mluvili, je to zadarmo, je to prima, nic mě to nebude stát?
Milan Kolar
Za mě v první řadě se podívat, jestli je za tím produktem nějaká firma, anebo to je úplně komunitní produkt. Neříkám, že neexistují čistě komunitní projekty, které nejsou skvělé a polovina internetu na nich neběží. Je jich však menšina.
Martin Hurych
Můžeš nějaké jmenovat, abychom měli jejich představu? Abychom měli představu o serióznosti nebo neserioznosti open source.
Milan Kolar
Popravdě z těch, co jsou čistě komunitní, mě asi z hlavy nenapadne. Jsou to ale povětšině menší knihovny, které používá většina web stránek. Napsal to jeden člověk nebo pár lidí, ale jsou to celkem malé projekty. U těch velkých projektů si je potřeba dát pozor, jestli je za tím firma, která na tom zároveň vydělává, protože pokud to tak není, tak to je podezřelé. Takže pokud je za tím firma, která má jiný příjem, například Facebook vydal extrémní množství open source technologií, které celý svět používá, protože je jasné, že Facebook je používá sám. Oni to dělají jako vyslovené promo a jsou to úžasné věci, které vydali. Momentálně opravdu velká část internetu běží v Reactu a v různých technologiích, které vyšly z těchto velkých firem. Tam to je bezpečné. A pak firmy, které na tom vydělávají buď přes SaaS, nebo jako my, že je k tomu profesionální support, pak se není moc čeho bát. Já jsem byl příjemně překvapen, že naši klienti do toho s námi na začátku šli, protože jsme neměli žádný track record a vlastně šli přesně proti tomu, co jsem teď řekl. Tady je nějaká firma, která se tváří, že to dělá, že to supportuje, ale vlastně nemá nic za sebou. Já bych asi osobně šel spíše do projektu, kde aspoň rok, dva je jasné, že se vyvíjejí a pak je hrozně dobře vidět, jestli je ten projekt živý. Člověk se podívá na kód na internetu, není potřeba mu rozumět. Jdu na GitHub, najdu ten projekt a podívám se, jak je aktivní repozitář. Tam je to vidět, tam vidím, že jestli se tam za poslední rok stalo 1000 změn, tak to znamená, že to běží a je to v pořádku. Pokud se tam za rok staly dvě změny, tak to asi úplně v pořádku není. I když by to mohlo být pro mě úplně skvělé, měl bych strach z toho, že už to je mrtvé, nebo to daného člověka už moc nezajímá. To je nejdůležitější, pokud ta aktivita v produktu je, pak je to většinou bezpečné.
Martin Hurych
Tak jo. Díky za nahlédnutí pod úplně jinou pokličku. Když by někdo z posluchačů nebo diváků měl chuť tě kontaktovat a zeptat se, jak na to, kde tě najdeme?
Milan Kolar
Buď jsem na LinkedInu, pod mým jménem mě tam lidé snad najdou, anebo napsat na email milan@pype.club. Rád odpovím nebo se rád propojím. Máme samozřejmě i weby a ty jsou hodně profesně zaměřené, takže pype.club je náš web a tam je o nás toho víc.
Martin Hurych
Tak jo. Děkuji za návštěvu.
Milan Kolar
Děkuji moc.
Martin Hurych
Tak to byl Zážeh s Milanem Kolarem. Jak už jsem říkal, nakoukli jsme dnes někam úplně jinam, kam alespoň já osobně nemám šanci vůbec nahlédnout. Pokud vás to zaujalo, pokud máte třeba malé, větší, střední softwarové studio a máte chuť vyzkoušet nějaký nový model, tak budeme jenom rádi. Pro vás ostatní, určitě nás sledujte dál na YouTube nebo další podcastové aplikaci. Pro dnešek je to vše. Já děkuji za pozornost, přeji úspěch a držím vám palce, díky.
(automaticky přepsáno Beey.io, upraveno a kráceno)