„Neignorujte nové zákony. Neuniknou vám příležitosti pro nový byznys. A vy se vyhnete nepříjemným překvapením.”
Jaromír Škára z advokátní kanceláře Škára & Partners se zaměřuje hlavně na podnikatele. Jak sám říká, stará se o podnikatele stejně jako rodinný lékař. Hledá totiž cesty tam, kde je ostatní nevidí. Velký fanda Cimrmana, který vše dělal stylem pokus-omyl. A tato metoda se prý dost často objevuje i v našem právním řádu. Paráda!
Abychom se my podnikatelé v té džungli zákonů vyznali, rozjel Jaromír s kolegy z advokátních kanceláří projekt Zákony zavčas. Takový právní antivirus a překladač v jednom. Vychytaná služba pro podnikatele, která upozorňuje na změny v legislativě, a ještě je přeloží z právničtiny do lidštiny. Posílá notifikace o nové legislativě, která se týká přímo vašeho byznysu. Takže buď můžete mít svého právníka, nebo studovat veškerou legislativu sami, anebo si spustit Zákony zavčas.
Právo je prý velmi kreativní. No, když to říká právník, asi na tom něco bude. V podnikání nám právo vymezuje hřiště a dává mantinely, kde můžeme všude hrát. Když chceme hrát fér a bez nepříjemných překvapení, chce to ty mantinely znát. A díky této znalosti můžeme najít i nové příležitosti.
Jenže ruku na srdce, čeští podnikatelé mají hlavně povědomí o daňových zákonech, protože daně se platit musí. S ostatní legislativou to trochu pokulhává. V nejnovějším Zážehu proto probíráme …
🔸 Jak se Jára Cimrman otiskl do právního řádu?
🔸 Jaké je právní povědomí podnikatelské veřejnosti?
🔸 Jak k právu přistupovat proaktivně i jako malá firma?
🔸 Co jsou Zákony zavčas a jak Zákony zavčas fungují?
🔸 Na co se v nejbližší době připravit?
BONUS
LEX UKRAJINA - Aktuální stav legislativy - 2022/05 (Kód bonusu: LEXUA)
PŘEPIS ROZHOVORU
Martin Hurych
Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle je Zážeh. Dnešní Zážeh bude o právu v podnikání a aby to nebyla nuda, tak jsem si sem dnes pozval Mgr. Ing. Jaromíra Škáru, zakladatele a majitele advokátní kanceláře Škára & Partners a zakladatele projektu Zákony zavčas. Ahoj.
Jaromír Škára
Ahoj, Martine. Děkuji za pozvání.
Jak se Jára Cimrman otiskl do právního řádu?
Martin Hurych
Rádo se stalo. To, že to dnes nebude nuda, jsem se dověděl hned z přípravy, protože jsem zjistil, že jsi fanoušek Cimrmanů. Tak mě napadlo, jak se Cimrman otisknul do českého právního řádu?
Jaromír Škára
Řekl bych, že asi nijak, protože byl mistr objeven teprve v poslední době. Na druhou stranu, spousta jeho pokusů dosti připomíná pokusy našich zákonodárců něco vytvořit. Bohužel se ale obávám, že to zas tak veliká legrace není, když to potom čtete. Metoda pokus omyl, které byl Cimrman zastáncem, se dost často projevuje v našem právním řádu, takže je to spíše otázka nějaké systematiky a symptomatiky než samotného písma jako takového.
Představení
Martin Hurych
Abychom pochopili, z jakého úhlu pohledu na to, co budeme diskutovat, nahlížíš, pojď se nám trochu představit. Kdo jsi ty, tvoje firma, jak dlouho jste na trhu a na co se specializujete?
Jaromír Škára
Na trhu jsme od roku 2010 jako samostatná advokátní kancelář, já jsem v advokacii od roku 2005. Kancelář se specializuje na podporu podnikatelů a podnikání. Já rád říkám, že pomáháme umetat cestičku projektům našich klientů. Já asi budu často používat výrazy, jako je byznysový právník, nebo obchodní právník. Tím nemám na mysli nutně jen obchodní právo, ale spolupůsobení v podnikání. Já tu roli chápu a doufám, že se mi ji podařilo dobrým způsobem včlenit do vnímání celé kanceláře a všech lidí, kteří pro ni pracují a kteří s ní spolupracují. Role byznysového právníka, byznysového advokáta je pomáhat klientovi v rozvíjení jeho zájmů. Předcházet nějakým potenciálním problémům, upozorňovat ho na rizika, sdělovat mu, jaké má příležitosti, poznat ho a umožnit mu získat prostor, čas a klid pro realizaci svých zájmů. Takto já vnímám byznysového právníka. Takto vnímám svoji kancelář, svoji roli.
Specializujeme se na byznys. Prakticky vzato jsou to obchodní společnosti, smluvní agendy, litigace, velmi často jsou to strategie, vymýšlení konkrétních věcí, vyjednávání. Občas se objeví i exotické věci, zakládali jsme letecké společnosti, dělali jsme fúzi několika společností do televize a prodávali jsme z toho licence. Řešili jsme konkrétní daňové spory, řešili jsme známkové právo, děláme cenné papíry, děláme směnky. Před nedávnem jsme zakládali i jednu investiční společnost.
Jak se hledá kreativita v právu?
Martin Hurych
Mě zaujalo, když jsi mi řekl, že máš rád v rámci práva kreativitu. Pro spoustu lidí, kteří jsou mimo právo, a já jsem jeden z nich, je právo něco velmi restriktivního, něco, co kolíkuje hrací pole. Jak se v něčem takhle restriktivním hledá kreativita?
Jaromír Škára
Překvapivě docela dobře, protože právo je nesmírně široké. Já rád připodobňuji právo k lékařství, znalosti lidského těla. Máte spoustu lékařů, spoustu odborníků, kteří se často věnují konkrétním výsečím. Pokud onemocním nějakou chřipkou, půjdu k obvodnímu lékaři, který mě prohlédne. Řekne mi, že mám chřipku, ať jdu domů a vyležím to. Pokud to bude něco složitějšího, pošle mě za odborníkem. Míra volnosti u posuzování těchto lidí je nějaká.
Díky tomu, že je právo podobně široké, my můžeme tou specializací do značné míry vymezit roli a místo, na kterém pomáháme podnikat. Nesmírně restriktivní zákony jsou většinou spojeny s compliance, případně typicky veřejné právo. Klasická zásada, že úřady musí postupovat přesně podle konkrétních předpisů. Dost často mají vnitřní metodiky, které pro ně mají sílu. Leckdy klepete na dveře paragrafy a odpovědí se nedočkáte. Zároveň máte soukromé právo, kde vám typicky občanský zákoník a všechny navazující předpisy pouze říkají, jaké jsou limity a mantinely vašeho chování. Ty limity a mantinely vlastně vytváří nějaký ring, nějaké hřiště, na kterém si můžete hrát.
V rámci byznysu, když za vámi přijde klient a řekne vám, že zvažuje konkrétní projekt určitým způsobem, tak vy o tom hřišti zjišťujete, jestli tam jsou překážky, kterým on se musí vyhnout. Jestli jsou tam nějaká pravidla, které on musí dodržet. Jestli je jeho hra spíše futsal, hokej, nebo vodní pólo. V okamžiku, kdy zjistíte, že je to něco mezi tím, tak už víte, co si může dovolit. Že by neměl hrát v hokeji 12 na 4, protože je to většinou 5 na 5. Jestli si ale vymyslíte lepší přesilovku, než má soupeř, to je v pořádku. Ten prostor pro kreativitu je tam tedy značný, hlavně v soukromém právu. Normy v zásadě pouze říkají, jaké jsou mantinely hry.
Jaké je právní povědomí podnikatelské veřejnosti?
Martin Hurych
Napadají mě k tomu dvě otázky. Jaké je právní povědomí podnikatelské veřejnosti? To je jedna věc. Druhá s tím asi bude souviset. Jak si dokážeme ta pravidla konkretizovat ve vlastní prospěch? Jak dokážeme kreativně to právo v podnikání používat?
Jaromír Škára
Díky tomu, že jsou záběry práva široké, se ukazuje, že v některých oblastech ti podnikatelé znalosti mají. Typicky se jedná o daně a s tím související formuláře. Obvykle podnikatel spolupracuje s externisty, účetními, právníky, auditory a podobně. Ti mají znalosti, které metodou plug-in v podstatě zapojují do vašeho podnikání. Podnikatel ví, že musí vyřešit nějakou konkrétní situaci. Často nemusí znát obsah, musí mít někoho k dispozici, nějakého externistu. Dílem se tedy ta znalost precizuje tím, že máte spolupracovníky, se kterými dokážete záležitost vyřešit. To jsou obecné věci, které se týkají podnikání.
Potom máte specifické věci, které se týkají podnikání. Když budete pracovat v pojišťovnictví, budete potřebovat znát perfektně zákony týkající se pojišťovnictví nejen na české úrovni, ale ideálně i na evropské. U velikých společností to není problém. U středních společností to může být problém. Většinou totiž znají jen ty typicky procedurální věci, které potřebují vyřešit. Ve stavebnictví se typicky jedná o zákon o veřejných zakázkách. Víte, jaké musíte prokázat konkrétní kvalifikační předpoklady, ale už neznáte obsah. Mimo core byznys je ta znalost většinou v podstatě nulová. To je k té první otázce.
Co se týče druhé otázky, bez znalosti nelze nacházet cesty. Od toho jsme tady my advokáti, abychom ty cesty nacházeli. Skutečností zůstává, že právo je napsáno jazykem českým, i když to tak občas nevypadá. Když se budeme bavit o českém právním řádu, na jednu větu může být více názorů. Z toho důvodu existují tzv. důvodové zprávy. Na právnické fakultě se učí asi 5, nebo 6 způsobů výkladů od jazykového přes systematický, až po zamýšlený teologicky. Nicméně, pokud to povědomí nemáte, musíte mít externího partnera, kterému dokážete vysvětlit podnikatelský záměr. Pokud přijdeš za svým advokátem, tak on by měl znát tvůj cíl a umět tě provést tou cestou. Ten podnikatelský projekt jsi vymyslel ty, ty mu rozumíš, ty víš, jak ho zrealizovat po té obchodní stránce. On by ti měl umožnit umést tu cestičku mezi startem a cílem tvojí cesty.
Kreativitu já spatřuji v tom, že člověk dokáže vidět cesty a dokáže je nacházet, než že by nutně musel docházet k nějakému spornému výkladu. My sporný výklad rádi nemáme, pokud se nespecializujeme na spory. Sporný výklad znamená, že má člověk nesmírně skvělou příležitost se před klientem shodit. Protože my se s klientem domluvíme na nějakém řešení, zrealizujeme ho a za dva roky se ukáže, že soudy dospěly k jinému závěru. Následně může klientovi něco hrozit. Proto máme rádi, když vytváříme cesty, které jsou jisté a které v zásadě klientovi ničím nehrozí ani do budoucna.
Kolik podnikatelů řeší právo, až když je pozdě?
Martin Hurych
Jaká je tedy část podnikatelů, kteří přistupují proaktivně k věci a přijdou za tebou pro radu, když něco řeší? A kolik je podnikatelů, kteří zavřou oči, doufají, že to projde, a dostanou se k tobě až v momentě, kdy je problém?
Jaromír Škára
Přirovnám to k lékaři. Jaký je rozdíl mezi těmi, kteří chodí na preventivní prohlídky a těmi, kteří to řeší, až když je napadne nějaká nemoc? Zde je to významně horší než u lékařů. Těch, kteří řeší věci proaktivně, je do 10 %. A to ještě možná přeháním. Velmi významnou roli hraje zkušenost, dřívější negativní zkušenost, případně nějaká sdílená znalost. Klient má více firem a v nějaké se mu objeví problém, tak se snaží implementovat konkrétní řešení i v těch ostatních. Samozřejmě hraje roli i povaha majitele, případně odpovědné osoby. A čtvrtou kategorií, kterou bych tam zařadil, je velikost. Zcela nepochybně firmy, které mají určitou velikost, roční obrat okolo půl miliardy a výš, budou koukat na konkrétní přípravy preventivně z toho důvodu, že mají více co ztratit.
Souvisí to do jisté míry také s tím, že pojmy, jako je podnikový právník, jsou v těchto firmách často zavedené. Právní řád předpokládá, že práva a povinnosti v zásadě všech fyzických i právnických osob jsou de facto stejné. Ve skutečnosti to tak úplně není. Odpovědnost malých a velkých firem je různým způsobem odlišená. Před nedávnem se tu velmi řešilo GDPR a řešily se pokuty, které jsou odstupňované právě od velikosti firmy. Firmy od určité velikosti mají jiné auditorské povinnosti, jiné účetní povinnosti atd. Povinnosti budou v souvislosti teď s green dealem a podobně přibývat v rámci společenské udržitelnosti. Skutečností zůstává, že na to, aby byly firmy schopné naplnit tuto materii, už si většinou berou externisty, případně mají interního právníka. Jsou si totiž vědomy, že to množství povinností tam je. A jakmile si jednou právníka pořídíte, tak už nechcete jinak.
Jak k právu přistupovat proaktivně i jako malá firma?
Martin Hurych
Veliká firma má větší možnosti spolupracovat s externími právníky, nebo s vlastním interním právníkem. Určitě má větší šanci kontrolovat si, co se v rámci jejich byznysu děje. Je možná falešné povědomí, nebo představa, že je právník drahý špás. Jak s tím vším naložit, když mám firmu, která na půl miliardy kouká hodně z daleka? Když bych nechtěl vše nechávat na poslední chvíli, jak mám sledovat, co se děje v právním řádu?
Jaromír Škára
Těch možností sledování je veliká spousta. Já tady nepochybně budu mluvit o Zákonech zavčas, které jsme s několika dalšími kancelářemi spustili, a jejichž je má kancelář odborným garantem. V zásadě je ta otázka postavená na třech bodech.
Prvním bodem je to, jestli zákony chcete, nebo nechcete sledovat. Pokud si podnikatel říká, že se ho to netýká, budiž, ale je to přesně případ, kdy naprosto neřeším prevenci a doufám, že mě to nechytí. Problém se může vynořit jakýmkoliv způsobem. Moje zkušenost je taková, že český stát je do jisté míry neodpouštějící, možná až zbytečně tvrdě.
Druhou věcí pak samozřejmě zůstává, když si podnikatel říká, že se podívá na média. Bude mít nějaké povědomí. Média ale vždy píší o věcech, které jsou zajímavé pro jejich klienty. A jejich klienti jsou jejich čtenáři. A čtenáři samozřejmě vyhledávají obecné informace stylu, zaplatím víc na daních, zaplatí míň na daních. Ruší se veliká povinnost stylu EET, případně se na nás řítí GDPR. Ale EET není core byznys pro někoho, kdo prodává kapry. GDPR není core byznys pro člověka, který má e-shop. To jsou vlastně jen nabalující se činnosti, nabalující se zákony a ti lidé úplně pouští z hlavy to, že je by mělo zajímat něco úplně jiného. V jejich oblasti se nemusí nic změnit, ale také může. Proto jsou tu Zákony zavčas.
Co jsou Zákony zavčas?
Martin Hurych
Tak nám o nich pověz víc, protože to je důvod, proč jsi tady. Zákony zavčas, v přípravě říkáš, že to je antivirus a sledovací portál. Tak pojď je divákům a posluchačům blíž představit.
Jaromír Škára
Zákony zavčas jsou myšlenková služba spojená s větší informovaností podnikatelů. Smyslem bylo odbřemenit podnikatele od nutnosti sledovat zákony, číst zákony, od čehokoliv nad rámec pěti minut týdně. Smysl té služby je takový, že někdo právně erudovaný, tzn. advokáti, případně právníci, přečtou text naprosté většiny zákonů a vyloží ho. Vyloží ho, zhustí ho a přepíší do podoby zprávy, která klientovi řekne, co se ho týká a co ne. Ze zákona vznikne kratší zpráva, kterou poté ještě přepíší
kvůli srozumitelnosti copywrighteři, protože my občas rádi píšeme nesrozumitelně. A to zpracování je doručováno klientovi, který si vybere oblasti, které se ho týkají. Samozřejmě, všichni si vyberou daně, všichni si vyberou sociální a zdravotní, ale smyslem je hlavně si vybrat ten core byznys. Pokud jsem rybář, tak mě budou zajímat jiné věci, než když budu provozovat atomovou elektrárnu. Smyslem toho je tedy dávat lidem pravidelné informace naprosto spolehlivě a od někoho, kdo má odbornou znalost a dokáže zákon vyložit.
Zároveň je smyslem toho ušetřit lidem čas a nervy. My se snažíme zhustit tu informaci takovým antivirovým způsobem do něčeho, jako je červený ukazatel, zelený ukazatel a žlutý ukazatel. Vedle toho má klient přístup do svého systému, kde má oblasti zákonů, pokud by ho to zajímalo a chtěl se vzdělávat. To já úplně nečekám, ale mám zkušenost s klienty, kteří se o to aktivně zajímají, protože jsou zvídaví. Pro naprostou většinu klientů je ale právo něco, co berou jako nutnou součást, někdy i překážku jejich podnikání. To zpracování je lidská práce, dělají to lidé, ale ten způsob doručení připomíná systém. Chrání to lidi podobně jako antivirus.
Jak Zákony zavčas fungují?
Martin Hurych
Ještě si řekneme, jak se do systému případně dostat. Teď budu uvažovat, že už v systému jsem. Když se v mé oblasti nic neděje, vím o tobě, nebo o tobě vůbec nevím? Pochopil jsem, že v nějakých rámcových semaforech uvidím, že se v té mé oblasti nic neděje. Jakým způsobem mi dáte vědět, když se něco děje? Mám šanci někde získat zlidštěný výklad zákona, je to tak?
Jaromír Škára
Ta služba vlastně počítá s tím, že existují určité rozdíly. Je to nastavené způsobem, kdy typickou produktovou pyramidou neplatím nic, dokud nechci platit za něco, co uznám za vhodné. Začátek je skutečně jenom antivirus. Za příchozí barvičky neplatím nic. Platím, když si vyberu nějaké svoje oblasti. Když budu chtít, dostanu se k rozborům. A na vrcholu pyramidy je v podstatě advokátní kuchařka, kde mám svého externího advokáta, který mi zvedne telefon a řekne, že se v mé oblasti něco změnilo a jak by mě to mohlo ovlivnit. Samozřejmě máte pořád k dispozici papírové přehledy, ale směrem nahoru v té pyramidě se zužuje čas, který tomu musíte věnovat.
Jako advokát, mám rád, když klienta znám a znám jeho záměry. Já mu nevidím do hlavy. Když mi on ale tu hlavu otevře a řekne mi, co potřebuje udělat, tak já potom chápu jeho záměry a dokážu předvídat tu cestu. To stejné chceme dělat v rámci Zákonů zavčas. Chceme umetat cestu lidem v rámci podnikání. Odhalit jim nějakou oblast, kterou nevnímali jako důležitou, nebo se jí moc báli na to, aby ji vyřešili.
Martin Hurych
Nepotřebuji tedy mít stabilně nějakého právníka. Mám tuto službu a v momentě, kdy je něco urgentního, mi dáte vědět. Všichni v tomto oboru víme, nebo alespoň tušíme, o čem jsou daňové zákony. Je to z toho důvodu, že interakce mezi námi, právem a státem je nejčastější v této oblasti? Že jsme donuceni to právo znát. Zatímco, když jsem rybář a mění se mi minimální délky měr, tak se tyto věci já normálně nedovím, a tudíž vlastně ani nevím, že bych to měl řešit.
Jaromír Škára
Já mám totiž pocit, že spousta podnikatelů chápe vztah se státem tak, že mají státu platit za to, že neotravuje. A daně jsou nezbytnou součástí této služby. Otázkou zůstává, jestli je ten pohled úplně pravdivý a vyčerpávající. On do jisté míry samozřejmě pravdivý je. Stát ale v zásadě asi velký zájem na tom, aby lidi šikanoval, moc nemá. Jako advokát, který sleduje legislativu posledních 5, 6 let, nemohu však říci, že by se podmínky pro podnikání zlepšovaly. Ty šrouby se utahují ne úplně příjemným způsobem. Nicméně právě proto, že podnikatelé předpokládají, že po nich stát bude chtít jen peníze a potom jim dá pokoj, nejvíce sledují účetní zákony.
Často mají externí účetní, se kterou spolupracují. My se v rámci legislativy setkáváme s tím, že když komunikujeme s klienty, tak nám říkají, že jim zákony sleduje účetní. My se jich ptáme, jestli vědí, jak se vzdělává. Oni říkají, že nevědí. Tak se ptáme, jestli jim za to něco fakturuje. Prý ne. Tak jim říkáme, že to mají dobré, že mají tak super účetní. Většinou ti lidé odchází s otazníky. Pochopitelně, účetní se ve svých oblastech vzdělávají, otázkou je, jestli tam probíhá dostatečná interakce směrem účetní, klient. Účetní vyřeší váš problém, o kterém nevíte, způsobem, který nechápete. Skutečností zůstává, že ony hlavně vědí, jakým způsobem mají zařadit co do které osnovy, aby vám na konci vyšla daň. Ti, kteří jsou dost kreativní, dokážou pracovat i s částkou té daně. To předpokládá jejich odbornost.
Abych se vrátil k tvé otázce, zcela nepochybně daně nejsou to, co by mělo člověka zajímat jako gró jeho věci. To je placení nějakého desátku státu za to, že se stará o věci veřejné. Nepochybně k tomu potřebuje zdroje, což jsou ty daně. Kdo ale podniká kvůli tomu, aby platil správně daně? Všichni podnikáme kvůli tomu, abychom vydělali co nejvíce peněz, nebo se snažíme realizovat své zájmy, své sny. Těch důvodů je velká spousta, ale ještě jsem nesetkal s nikým, kdo by podnikal kvůli tomu, aby měl správně vyplněné daňové přiznání.
Kdo stojí za Zákony zavčas? Kdo drží kvalitu?
Martin Hurych
Ještě, abychom se vrátili k Zákonům zavčas... Stejně, jako s účetními, předpokládám, že je kritické mít neustále vzdělávající se armádu lidí, která neustále načítá rozrůstající se knihovnu zákonů. Jak to tedy děláte u vás? Kolik vás vůbec je? Protože ty jsi říkal, že děláte kompletní právní řád.
Jaromír Škára
My děláme kompletní právní řád, ale skutečnost je taková, že v rámci služby, která je dnes na trhu, existují určitá obsahová omezení. Když jsme se službou začínali, tak byla představa taková, že poskytneme lidem kompletní servis, aby zjistili, co je zajímá. Nechtěli jsme, aby se cítili nejistě ohledně toho, že jim něco uniká. Ukázalo se, že podnikatelé to takto nechtějí. Naopak chtějí být informováni jenom o tom, co se jich skutečně týká. Takže my jsme se v podstatě dostali ze stavu, sledujeme úplně všechno, do stavu, sledujeme v rovině více aplikační, více dělané na míru. Pokud ten konkrétní klient zjistí, že v rámci Zákonů zavčas nějakou oblast, která ho zajímá, eminentně nepokrýváme, jsme schopni mu zajistit její pokrytí právě díky našemu týmu lidí.
Je to tedy 5 právních kanceláří a průběžně na tom pracuje okolo 15 lidí. Některé zákony jsou nesmírně jednoduché a nejsou ani zajímavé. Mění se například statutární město, nebo přibývá významný svátek. Je jich veliká spousta a ti lidé to nepotřebují vědět. Potom jsou však, s prominutím, klády, ať zůstanu u Cimrmana, jako je stavební zákon, který zpracováváte třeba 3 měsíce, abyste těm lidem poskytli kompletní informace. A i tak mohou nastat různé situace a vy předpokládáte, že klient zvedne telefon a případně se doptá. Nebo mu zavoláte vy, zeptáte se a vše mu vysvětlíte podle toho, jakou část produktu používá.
Je součástí Zákonů zavčas „kuchařka řešení případů“?
Martin Hurych
Dostanu v rámci toho výkladu od vás i kuchařku, jako co mám dělat?
Jaromír Škára
My jsme začínali s tím, že jsme lidem dávali zjednodušenou a zhuštěnou formu toho, co se mění. Ukázalo se, že to měli rádi, ale zároveň vyžadovali přesné informace. Takže jsme postupně přešli na to, že poskytujeme kuchařky ve smyslu, pokud děláte tohle, měl byste si požádat tímto a tímto způsobem. Dost často jsou dnes výklady, typicky u zákonů, které se týkají státu, spojené s linky na konkrétní formuláře.
Konkrétní změna zákona dopadá stejně na mě, jako na tebe. Tudíž množství variant, které člověk zpracuje, nemusí být nutně vyčerpávající. Ti lidé však v té službě nezískávají pouze nějakou kuchařku, nebo externího advokáta, ale získávají partnera. Partnera, který je schopen jim pomoci a který už má vše nastudované. Tím pádem by to případné řešení mělo být pro klienta levnější a přesnější.
Na co se v nejbližší době připravit?
Martin Hurych
Jsem zaregistrovaný ve službě, dostávám zatím zelené semafory. Na co bych se měl připravit? Co se teď v nejbližší době rozsvítí jako červená?
Jaromír Škára
Může se rozsvítit i oranžová. Červená by se přímo ze zelené rozsvěcovat neměla, ale stát se to samozřejmě může. Oba jsme podnikatelé, oba děláme svoje byznysy, oba máme provozovny. Každý z nás dělá trochu něco jiného, ale v zásadě poskytujeme služby. Přednedávnem byla projednávaná novela pandemického zákona ve stavu legislativní nouze. Stav legislativní nouze na zpracování zákonů klade poměrně veliké nároky z toho důvodu, že to běží rychle. Jeden den to předloží, druhý den přijde Poslanecká sněmovna, zvednou ruce a další den to jde do senátu. V rámci nouzového stavu je úplně jiný způsob zpracování interních zákonů. Neřeší se první, druhé, třetí čtení, které klienti služby vůbec znát nemusí, ale my je známe velmi dobře. Tím pádem se může stát, pokud je četnost zasílání informací jednou měsíčně, jak to vyžaduje větší část klientů, že to skutečně ze zelené skočí na červenou, protože je ten zákon mezitím přijat. My se v takových případech snažíme klientům dávat mezitímní informaci s předběžným rozborem. Rozbor se samozřejmě může měnit.
Zrovna tato novela byla dost nelidská, ale ty pozměňovací návrhy ji zlidštily. Zmírnilo se to, zvolnilo, některé věci se vynechaly, spousta sporných věcí tam ale za mě zůstala. Takže v průběhu toho by ti přišla notifikace, že jsi na zelené, ale můžeš klidně skončit na červené.
Co se týče barev, vedeme velikou debatu nad tím, jestli příležitost neoddělit jinou barvou. I červená totiž může být příležitost. To znamená, že v konkrétní oblasti dochází ke změně, která se tvého byznysu stoprocentně týká a je způsobilá se tě dotknout. Červená znamená, že je přijatý zákon, který tě nutí nějakým způsobem změnit povinnost ohledně tvého s. r. o., nebo se týká uchovávání osobních informací a podobně. Tam byla mimochodem teď od ledna 2022 poměrně přísná novela. Může to být i příležitost ve smyslu, že nějaké z těchto pout zmizelo, nebo že se naopak otevírá nějaká možnost. Ta služba v zásadě není negativní. Je taková, jaký je právní řád. Sleduje pro lidi příležitosti a sleduje pro ně i hrozby. Je to informační servis, který za vás někdo zpracuje a který vás má odbřemenit a ulevit vám, abyste měli vše vyřešené a měli někoho, na koho se můžete obrátit.
Martin Hurych
Už jsem se od tebe naučil, že jsou jisté datumy, u kterých bych měl být ostražitější. Ten, co se blíží, jestli se dobře pamatuji, je 1. července. Co očekávat tam? Moje skupina, abych ti to zjednodušil, je hodně technická, takže IT firmy, výrobní firmy, developeři, stavební firmy. Něco pro ně, na co si dát pozor od 1. 7.?
Jaromír Škára
Já jen vysvětlím, proč 1. 7. V zákoně o Sbírce zákonů je nastaveno to, že se stát snaží být předvídatelný a snaží se, aby zákony nabývaly účinnosti ideálně ke konci kalendářního roku, respektive k 1. lednu, a ke konci druhého pololetí, tzn. k 1. červenci. Není to úplně dodržováno. Nějakých 60, nebo 65 % zákonů skutečně nabývá účinnosti v těchto termínech.
Co se týče změn, to je dobrá otázka, na kterou se mi složitě odpovídá ze dvou důvodů. Změna je tam stoprocentně v tom, že budou nabývat části stavebního zákona. My teď máme nastavenou strukturu úřadů a příští rok by měl nabývat účinnosti. Řeší se však, jestli bude, nebo nebude. V Poslanecké sněmovně je dnes nějakých 140, 150 návrhů, které teď ale přerušila Ukrajina. To je důvod, proč já nedokážu přesně odpovědět. Naprostá většina zákonů za poslední měsíc se totiž týká Ukrajiny. V ostatním legislativním procesu se v podstatě nic moc neposunuje.
Druhá věc je nouzový stav. Všichni se tváří, že je to kvůli Ukrajině, ale realita je taková, že on umožňuje pracovat i s jinými předpisy a zákony. To, co se dle mého názoru bude významně měnit, je spíše aplikační praxe, protože máme schválený rozpočet, ve kterém se budou provádět další změny. Rezervy, které tam jsou, budou dnes místo vysoutěžení v rámci stavebnictví používány pravděpodobně pro podporu integrace uprchlíků.
Co se týče ostatních změn, v tuto chvíli já žádnou podstatnou změnu, týkající se IT či výrobních firem, která by k 1. 7. měla platit a je teď v Poslanecké sněmovně, nevidím. Já spíše předpokládám, že Poslanecká sněmovna, jakmile opadne Ukrajina a COVID, se vrátí k legislativní činnosti.
Tam je opět snaha vytvořit prostor pro adaptaci, aby ti podnikatelé byli schopni tu změnu nějakým způsobem zaimplementovat a začít na ní pracovat. Jsou tam však nějaké termíny evropských směrnic, které je potřeba dodržet, převážně v oblasti daní. Předpokládám, že textace, které na konci loňské sněmovny padly pod stůl, se znovu objeví. Spíše bych ale viděl účinnost až od 1. ledna 2023.
To, že by však neměly žádné změny k 1. 7. vzniknout, mohu říci teď. Jestli to bude pravda, jakmile podcast vyjde, to už nevím. Teď máme nouzový stav prodloužený do konce května a vždy může nějakou chytrou hlavu napadnout tam něco nacpat. Často jsou tu lidé, kteří mají fixní ideu toho, že by měli něco prosadit. Například tu byl pan Ferjenčík od Pirátů, který vytvořil návrh zákona ohledně zdanění prodeje cenných papírů. Nedařilo se mu ho však za předcházející Poslanecké sněmovny prosadit, protože ho nikdo nechtěl. A když docházelo k velké novele zákona o dani z příjmů, na které se domluvila ODS a ANO, tak ho tam v rámci pozměňovacího návrhu protlačil. Z nějakého důvodu to prošlo a až Senátu se podařilo ho zamítnout. Návrhy zákonů jsou totiž připravené a někam je strčit je hrozně jednoduché. Já se za této situace spíše divím lidem, že jsou ochotni jako pštros strčit hlavu do písku a tvářit se, že je to nezajímá, protože ty dopady se jich potom týkají.
Kontakt
Martin Hurych
Když zatoužím po Zákonech zavčas, kde se můžu zaregistrovat? Kde najdeme tebe a tvoji advokátní kancelář?
Jaromír Škára
Registrace Zákonů zavčas je na www.zakonyzavcas.cz. Případně lze zavolat na telefonní linku, která je i na webových stránkách mé kanceláře, www.akskara.cz. Tam v podstatě buď zavoláte, nebo se registrujete. Na stránkách kanceláře jsou samozřejmě i kontakty zejména na nás, na zakonyzavcas.cz jsou kontakty kompletně. Zákony jsou i na sociálních sítích, jako je Facebook, LinkedIn, Instagram a podobně.
Martin Hurych
Děkuji moc za účast.
Jaromír Škára
Děkuji za pozvání.
Martin Hurych
Tak to byl Jaromír Škára a právo. Doufám, že jsme vás zažehli a že si teď na právní otázky dáte větší pozor. Pokud ano, určitě mrkněte na Zákony zavčas. Pokud se vám epizoda líbila z jakéhokoliv jiného důvodu, určitě dejte odběr, ať už ve vaší podcastové aplikaci, nebo na YouTube. Podívejte se i na moje webovky, www.martinhurych.com, kde v sekci Zážeh bude bonus, o kterém jsme se tady nestačili ani zmínit, takže to pro vás bude takové překvapení. Mně už nezbývá, než držet vám palce a přát úspěch, díky.
(automaticky přepsáno Beey.io, upraveno a kráceno)