„Uvědomte si, proč chcete podcast dělat. Techniku neřešte. Spíš si vyřešte, jak jej budu využívat, jaké má cíle a jak ho zapojit do firemní komunikace.“
Rok, 52 týdnů, 365 dní. Mám tady Zážeh s číslem 52. Tichá reminiscence a dávám hlavu na špalek. Do Zážehu s "jubilejním" číslem 52 si zvu Dana Tržila.
Kdo aspoň trochu sleduje českou podcastovou scénu, tak určitě slyšel podcast Proti proudu. Dan si zve do podcastu Proti proudu zajímavé lidi, inspiruje se a chce žít dobrý život. Pro každého je to něco jiného. Žít dobrý život prý není tak těžký.
Dan se věnuje produkci podcastů, dělá je firmám na míru, vymýšlí nové koncepty a celkově se snaží o rozvoj české podcastové scény.
Rád se učím od nejlepších, a tak si nechávám poradit. Zjišťuji, že dělat podcast jen pro čísla je v našem malém českém rybníčku nonsense, a že pokud mě to baví a pomůžu aspoň pár posluchačům s jejich byznysem, tak to má smysl. Nemá cenu se srovnávat s Amerikou, kde jsou v podcastech pár let před námi a mají mnohem větší publikum.
Kdy má smysl zařadit podcast do mediálního mixu firmy a jak si získat pozornost publika si povídám s Danem v Zážehu, a probíráme nejen to …
🔸 Má pro malou a střední firmu podcastu smysl?
🔸 Jak podcastu zapadá do marketingovému mixu?
🔸 Proč u podcastu vydrží lidi déle než u dalších formátů?
🔸 Kam by podle Dana měl mířit můj Zážeh?
🔸 Jak je to s podcasty mimo velká města?
PŘEPIS ROZHOVORU
Martin Hurych
Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle je Zážeh. Dnešní Zážeh bude o podcastu a jsem velmi rád, že mé pozvání přijal Dan Tržil. Ahoj, Dane.
Dan Tržil
Ahoj, Martine. Díky za pozvání.
Co je a jak se žije dobrý život?
Martin Hurych
Dan je producent podcastů, k tomu se určitě dostaneme, autor jednoho z nejznámějších podcastů v Čechách, Proti proudu, člověk, co sám, jak jsem vyposlouchal z jiných podcastů, rád plave proti proudu a člověk, který rád žije dobrý život. Jak se žije dobrý život podle tebe?
Dan Tržil
Já spíše řeknu celou svoji story. Proti proudu jsem začal s tím, že jsem sám řešil, co v životě chci dělat. Přišlo mi jako super nápad se ptát lidí, kteří jsou dobří v tom, co dělají, jak si svůj obor vybrali. Spousta lidí totiž řeší, že dělá různé věci, ze kterých si chce vybrat jednu, ve které půjde do hloubky a stane se v nich dobrá. Já jsem si to sám našel paradoxně v těch podcastech a začal jsem to řešit dál a dál.
Mé hlavní téma je dnes najít si ten dobrý život, protože mám pocit, že žít dobrý život není tak těžké a že kdyby to vědělo více lidí, tak je ve společnosti méně frustrace a méně špatných jevů. Jsou tam některé prvky, kterými se můžeš nechat inspirovat u lidí, kteří to žijí, ale často je to o tom najít si vlastní definici toho, co je pro tebe důležité. Není to o reklamách, které ti tvrdí, že potřebuješ nové auto a být na pivku s kamarády. Je to hledání, co je pro tebe důležité. Žití dobrého života je pro mě veliké téma, protože když už jsem dělal tolik rozhovorů s byznysmeny, kteří vydělali miliardy, aby zjistili, že to není řešení a bádali, co dál, tak mi to přijde důležité.
Martin Hurych
A co jsi našel?
Dan Tržil
Je to zkrátka o hrozně moc věcech, ale zároveň o pár jednoduchých věcech. Začíná to neporovnáváním se s ostatními, uvědoměním si svého smyslu, co tě baví, co je pro tebe důležité, což je pro každého něco jiného. Je to hodně o dlouhodobém přemýšlení a samozřejmě nějaké práci. Těch motivů je několik.
Já teď z Proti proudu dělám knížku, a tak jsem pročítal přepisy rozhovorů, které jsem za posledních 5, 6 let dělal, a měl jsem pocit, že se tam některé motivy stále opakují. Je to například vystupování z komfortní zóny, nějaké sebeuvědomění, dát si ten čas a přemýšlet, co mě zajímá a co je pro mě důležité. To se teď snažím předávat.
Co Dana svrbí na jazyku?
Martin Hurych
Když jsem přemýšlel, o čem se tady budeme bavit, tak jsem si udělal přípravu, která určitě není tak precizní, jako si děláš ty pro své podcasty. Zjistil jsem, že už jsi o spoustě věcí mluvil, a tak mě napadla otázka, která tě určitě překvapí. Co jsi ještě nikdy neřekl a svrbí tě na jazyku?
Dan Tržil
To je mimochodem docela dobrá otázka v rámci příprav, pokud někdo dělá podcast, tak je dobré ptát se lidí na věci, které je baví a nikdo se jich na ně neptal. Občas přijdeš na zajímavé věci. Co mě svrbí na jazyku, já nevím. Rád se bavím o filozofických věcech a smyslu života, o svém podnikání, o digitálním nomádství a práci na dálku. Také rád řeším, jak si svůj život uzpůsobit podle svých představ a jak dosáhnout svobody. To je také důvod, proč jsme se minule nepotkali, protože jsem se najednou rozhodl, že za 4 dny pojedu na Kapverdy kitovat. Je důležité mít život nastavený tak, abys mohl dělat takovéto věci, aniž by v tom byl nějaký problém.
Souvisí to i s podnikáním, protože ty cesty jsou různé a já si myslím, že není dobré dogmaticky sledovat Forbes a jak to dělá Tomáš Čupr a další tito lidé, protože ne každý je Tomáš Čupr. Je dobré začít u svých hodnot a uvědomit si, jaký život a podnikání chceš mít.
Martin Hurych
Tam se určitě dostaneme. Ještě bych se o kousek vrátil, ty jsi mi trochu utekl z otázky. Je v rámci podcastingu něco, na co se tě nikdo neptal, a přesto tě to svrbí na jazyku, protože to považuješ za důležité říct? Co jsem tak viděl, tak s tebou spousta lidí řeší techniku, trendy, co posloucháš. Na co se tam zapomíná a u čeho si říkáš, proč se mě na to nikdo neptá, tohle musí ven, aby podcasteři věděli?
Dan Tržil
Nevím, jestli něco takového najdu, protože jak jsem ti utekl, tak já si myslím, že to důležité tam vždycky dám, ať je ta otázka jakákoliv. Pro mě je ale asi to nejdůležitější takové to proč. Pokud chceš dělat podcast, měl bys vědět proč. Velmi často se totiž setkávám s tím, že za mnou chodí spoustu lidí a firem, které chtějí dělat podcasty, protože to je trend, protože to je vlna a protože to je cool. Chybí tomu ale to proč a velmi často to končí na pohřebišti podcastů, které skončí po třetím dílu. Ti lidé si totiž uvědomí, že to vyžaduje nějakou práci, zatím se nedostavily žádné benefity a chybí jim důvod, proč to dělají. U spousty věcí to skončí dřív, než mohou vůbec uspět.
Má pro malou a střední firmu podcastu smysl?
Martin Hurych
Má tedy vůbec v zemi, jako je Česko, pro malou a střední firmu, pro lidi, kteří nás teď poslouchají, smysl otevírat v této době ještě podcast?
Dan Tržil
Smysl to samozřejmě mít může i v zemi jako Česko. Já hodně sleduji třeba Ameriku, kde mám pocit, že samozřejmě ten svět a vývoj je o trošičku dál a podcasty jsou tam mnohem rozšířenější a poslouchá je více lidí. I tam však podcasty stále rostou, roste jejich počet, roste počet lidí, kteří je poslouchají a rostou i reklamní budgety. Já si tedy myslím, že ten prostor tady stále je, ale je dobré si říct, proč a čeho tím podcastem chci dosáhnout.
Cílů, kterých můžeš dosáhnout s podcastem, je několik. Můžeš mít podcast, abys lépe prodával, můžeš mít podcast, abys čistě edukoval nějaký svůj trh. Já dělám spoustu podcastů, které jsou určené na employee branding a ukazují, jak se v té firmě žije a jak to tam vypadá. Dělám však i podcasty, které jsou určené na interní komunikaci. Je to něco, co může dávat perfektní smysl, ale nemusí to ani být vidět navenek. Tím jsem chtěl říct, že velmi často tyto různé cíle nejdou kombinovat. Podcast pro interní komunikaci může být super, zvlášť v dnešní době, kdy spoustu lidí pracuje na dálku a nepotkávají se v kanceláři. Ten podcast potom můžeš použít jako takový prostředek, jak se ti lidé navzájem poznají a na šíření zajímavých témat napříč firmou. Takový podcast bude však úplně jiný než podcast pro potenciální klienty.
Jak se podniká v podcastech?
Martin Hurych
Ty funguješ v produkci podcastu pro klientelu. Je to hodně o obchodu a o různých druzích podnikání. Pro mě je podnikat v podcastech v Čechách niche of the niche. Jak se ti v tom vlastně daří? Jak dobře se dá v Čechách producentstvím podcastů uživit?
Dan Tržil
Je vtipné, že tuto otázku dostávám poslední 3, 4 roky a ze začátku jsem se na to bál odpovědět, protože jsem vždycky říkal, že dá, ale jsem asi jediný. Dnes už si myslím, že firem a lidí, kteří se podcasty živí, je mnohem více, protože ten trh neskutečně narostl.
Já kombinuji dva rozdílné byznys modely. Proti proudu a mé podcasty jsou takový mediální byznys model. Vytvářím nějaký pořad, kde mám partnery a sponzory a za to, že je tam zmíním, nebo řeknu nějakou reklamu, mi dávají peníze. Druhý je spíše agenturní model, kdy dělám podcasty na zakázku, pomáhám s tím firmám, konzultuji a školím. To jsou tedy takové dvě věci, kdy každá sama o sobě může vydělávat.
Dnes už vidíš u těch nejpopulárnějších českých podcastů, že mají Patreon, kdy vybírají peníze od posluchačů. Patří tam například U kulatého stolu, Insider podcast a jiné, které vyberou stovky tisíc měsíčně. I tvůrci už si tedy mohou vydělat slušné peníze. Druhá, agenturní či konzultační část, je dost podobná nějakému content marketingu či produkci obsahu na klíč.
Já jsem vždy to niche of the niche měl rád, protože jsem si velmi brzy uvědomil, jaká je ve světě ohromná síla spojit své jméno s nějakou niche. Potkal jsem kluka, který byl známý jako Auto Responder Guy. On byl známý tím, že uměl psát dobré emailové sekvence, takové ty auto respondy. Vydělal si tím spoustu peněz, protože měl tuto nálepku, John McIntyre je Auto Responder Guy. Já jsem začal 6 let zpátky s podcasty, kdy podcasty v Čechách vlastně nikdo moc neznal. Bylo tudíž velmi jednoduché rozjet 3 podcasty a dostat je do top 10 českých podcastů. Rychle jsem si uvědomil, že to je něco, co si myslím, že sem přijde, co mě hrozně baví a říkal jsem si, že možná dává smysl, abych se já stal podcasting guyem v České republice.
První rok, dva to bylo hodně o edukaci trhu, chození a vůbec vysvětlování, co je to podcast a jak se dá používat. Bylo to možná trochu pracné, protože vytvářet trh je vždycky pracné, ale na druhou stranu, když potom přišla podcastová vlna, tak jsem měl dva roky náskok. Se spoustou lidí jsem mluvil, se spoustou médií jsem mluvil a měl jsem zabrané pozice, v čemž jsem měl velikou výhodu.
Jak podcastu zapadá do marketingovému mixu?
Martin Hurych
Ty jsi tu zmínil, že tvá agenturní část je jako mediálka, že podcast může být součástí mediálního mixu. Kdy bych o tom měl takto uvažovat a kdy pro mě může podcast hrát část mediálního mixu? Stále jsem tedy v teniskách malé a střední firmy. Dává to smysl i pro nějakou lokální strojírenskou firmu, která o sobě chce dát vědět v rámci Čech?
Dan Tržil
Já bych zasadil ten podcast do nějakého kontextu obsahu, který firma může tvořit. Samozřejmě to samé bychom se mohli bavit o Facebooku a Instagramu, jestli to dává pro ty firmy smysl, nebo ne. Může dávat a nemusí. Podcast je jiný v tom, že k němu asi nikdy nepřivedeš tolik lidí jako k blog postu, nebo facebookovému statusu. Na druhou stranu, v čem je to velmi jiné, že u facebookového statusu ti lidé věnují vteřinu, než swipnou dál, zatímco k podcastu, když už někoho přivedeš, tak tě poslouchá půl hodiny, hodinu, nebo klidně tři. Je to tedy mnohem menší množina lidí, ale můžeš s nimi jít do hloubky a předat jim něco víc a k tomu to lze používat.
Pokud má firma něco, co chce vysvětlovat, kde je výhoda, že může jít do hloubky, že může lidi přitáhnout na delší dobu, tak si myslím, že je to dobré. Na druhou stranu, podcast podle mě nikdy nebude masovka a nestane se, že všichni lidé přestanou koukat na televizi a poslouchat rádio a začnou poslouchat jenom podcasty. Je vždy potřeba pracovat se svou skupinou lidí, které oslovujeme newsletterem, kdy část z nich si poslechne ještě podcast, kde jim předáme trochu víc.
Podcast má spoustu výhod. Tím, že slyšíš hlas, to vytváří takovou zajímavou intimitu nebo důvěru a ty máš pocit, že toho člověka trochu znáš a je tam spousta zajímavých efektů. Podcast by měli dělat lidé, kteří mají podcasty alespoň trochu rádi a mají je trochu naposlouchané, protože je potom celá konverzace jednodušší.
Obecně si myslím, že k tvoření obsahu existují dva přístupy. Jeden je dělat si výzkumy trhu a cílovou skupinu a šít jim to na míru. Druhý přístup, který razím spíše já, je dělat takový obsah, jaký dělat chci, a doufat, že to bude bavit i někoho dalšího. Nemělo by tam chybět ani to druhé, ale když to baví alespoň tebe, jako tvůrce, tak máš jistotu, že to baví minimálně jednoho člověka. Díky tomu je i mnohem větší pravděpodobnost, že u toho vydržíš a že to začne bavit i další lidi.
Proč u podcastu vydrží lidi déle než u dalších formátů?
Martin Hurych
Asi jsem tě měl varovat hned na začátku, že mě to baví, ale říká se, že tohle je nejnudnější podcast v éteru, takže nevím, co s tím budu dělat. Ještě mě napadla jedna věc. Říká se, že v podcastu najdeš intimitu, je to jediný kanál, kde ti zůstanou posluchači dlouho, můžeš tam říct něco hlubšího. Trendy teď byly i několikahodinové podcasty. Nikde jsem však nenašel, proč to tak je. Vyzkoumal někdo chytrý, proč zrovna podcast, když všechny ostatní kanály mají vteřinovou životnost? Obecně se říká, že naše schopnost se soustředit rapidně klesá a teď najednou je tam podcast, který klidně posloucháš 2, 3 hodiny.
Dan Tržil
Je zajímavé, že v dnešní době TikToků, kde na jedné straně máš mega rychlá videa, proti tomu stojí něco, co je na úplně opačném konci spektra. Řekl bych, že hlavní důvody jsou dva. První je, že různí lidé z rozhlasu dělali průzkumy a našli zajímavý efekt toho, že lidé často poslouchají podcasty ve sluchátkách. Vyzkoumali, že to navozuje pocit one on one communication. Když slyšíš rádio, tak máš pocit, že je to pro všechny, ale když ti to hraje do sluchátek, tak máš pocit, že to promlouvá trošičku více k tobě a vytváří se tam zajímavé psychologické spojení.
Druhá a hlavní věc, proč to funguje, je, že lidé u podcastů často něco dělají. Nevyžaduje to moji plnou pozornost a není to tak, že teď sedím a na něco koukám. U YouTube to přesně vidíš, že na to koukáš 5, 10, 15 minut, ale dál už to je těžké dělat, protože ti lidé potřebují plnou pozornost. U podcastů lidé nejčastěji řídí, jedou do práce, vaří, běhají, venčí psa, zkrátka dělají něco, co by dělali stejně a do toho mají volnou mozkovou kapacitu, a tak si k tomu něco zajímavého poslechnou. Díky tomu, že tomu člověk nevěnuje plnou pozornost a neodradí ho slabá půlminuta, u toho zůstane mnohem déle.
Martin Hurych
Chápu tedy správně, že má konkurence je spíše audiokniha, potažmo rozhlas, než jakákoliv jiná mediální masáž?
Dan Tržil
V podstatě ano. Trošičku se tím vymyká YouTube, kdy já jsem YouTube dlouho podceňoval a říkal jsem si, proč by někdo seděl večer na gauči a koukal, jak si my dva povídáme, protože jsem to nikdy nedělal. Ukazuje se však, že spoustu mladých lidí to dělá a dokonce jsem tento týden našel nějaký průzkum, kde se ukázalo, že v Americe je YouTube dnes největší podcastová platforma před Spotify. Nechci tedy říkat, že to tak je vždycky, určitě jsou i lidé, kteří na podcast koukají jako na film, je to hodně spíše mladší generace, ale v podstatě souhlasím s tím, co jsi říkal.
Já teď startuji vlastní YouTube kanál. Začal jsem trošku pozdě a myslím si, že kdybych začal před těmi pěti, šesti lety zpátky, tak bych na tom byl lépe, ale vždy se dá vymýšlet něco nového. Je to tak, že dnes si myslím, že to video má větší důležitost, než mělo v podcastech, a že je YouTube výborný hlavně díky svému vyhledávacímu enginu. K podcastu je velmi těžké dostat lidi, kteří o tobě nikdy neslyšeli. Lidé vědí, že tomu musí věnovat nějakou půlhodinu a ty je k tomu podcastu musíš přitáhnout ze sociálních sítí, z newsletteru a podobně. Zatímco YouTube má vyhledávací algoritmus, který jim něco doporučí na základě toho, co se jim předtím líbilo. Díky tomu je to velmi silné na hledání nových lidí, kteří o tobě nikdy neslyšeli.
Jak si Dan vybírá hosty?
Martin Hurych
Já teď využiji toho, že tu mám trochu svůj český vzor. Jak si třeba vybíráš hosty? Jdeš po jménu, nebo jdeš po tématu?
Dan Tržil
Je to samozřejmě různé dle podcastů, které dělám. U firemních podcastů je to velmi specifické. Já dělám jeden podcast o energetice, kde to je často spíše téma. Teď jsem řešil závislost na ruském plynu. Hledám tedy, kdo by dobře mluvil o těchto dvou věcech a ještě si tam vlastně hraji s duem hostů, aby tam byly různé perspektivy a nějaký názorový střet. Měl jsem tam člověka z Greenpeace a vedle starého plynárníka a bylo to velmi zajímavé.
U Proti proudu toto nedělám. Tam hledám spíše zajímavé lidi a jejich příběhy. Co mě hodně baví, je, když člověk uspěl ve dvou, ve třech nezávislých oblastech. V jedné oblasti může hrát velikou roli náhoda, ale když se to někomu povede ve více různých oblastech, tak asi ví, jak uspět. Tento způsob mě velmi baví, ale občas jdu také po tématu. Měl jsem třeba Josefa Holého, který je skvělý na dezinformace a informační válku, kdy jsem spíše chtěl zpracovat to téma a k tomu jsem si pozval hosta. Většinou si ale zvu takové architekty svého života, kteří vědomě došli k tomu, že si život nastavili tak, jak chtěli.
Martin Hurych
Proti proudu tedy znamená, že ti lidé plavou proti proudu, nebo je to jinak?
Dan Tržil
Je to zajímavé, protože ten název vzniknul tak, že jsem chtěl dělat podcast a hrozně jsem přemýšlel nad nějakým geniálním názvem. Já jsem na tom názvu byl hrozně zaseklý, ale tím, že jsem věděl, že je to hrozná chyba a že na tom zase tolik nezáleží, tak jsem si řekl, že to bude Proti proudu, pokud do konce týdne nevymyslím lepší název. Největší nevýhoda toho byla, že existoval web Protiproud, než ho teď zakázali, což byl konspirační web a lidé si ho se mnou občas pletou.
Proti proudu je to proto, že ti lidé opravdu musí někdy plavat proti proudu, ale spíše je to bráno tak, že ten proud je dnes, že jsi naštvaný, obézní, nebaví tě chodit do práce, a tak občas musíš plavat proti proudu. Jinak si ale myslím, že je fajn ve spoustě věcech plavat s proudem a zbytečně nebojovat.
Jak se Dan prodává?
Martin Hurych
Získat hosta do podcastu je svým způsobem prodej. Prodat svoje konzultace je klasický prodej. Jak se tedy prodává Dan Tržil?
Dan Tržil
Já jsem upřímně v prodeji hrozný posera. Já hrozně nesnáším lidem volat. Docela mě v tom zaujal třeba Kazma, se kterým jsem se bavil, jak dostával lidi do jeho One Man Show a on začínal někde v paneláku v Zahradním Městě. Řekl mi, že těm lidem volal, protože kdyby jim psal maily, tak je v tom paneláku na Zahradním Městě dodnes. Já jsem ale dost stydlivý, jsem vlastně introvert a i když to před mikrofonem a kamerou nevypadá, tak to nemám moc rád. Získávání hostů je pro mě různé. Používám Twitter, různé kanály, kontaktuji známé.
Co se týče prodeje, tak si myslím, že tam hraje velikou roli dlouhodobost. Moje veliká výhoda je, že za sebou nemám extra veliký tým a mám velmi nízké náklady, takže do toho nemusím šlapat. Nemám nějaké růstové cíle, takže když je jeden měsíc lepší a druhý horší, tak je mi to v podstatě jedno. Pokud vydělávám nad nějakou svou osobní nastavenou hranicí, tak je mi jedno, jestli je to o 50 000 více, nebo méně. Díky tomu je prodej jednodušší v tom, že nemusíš tlačit na pilu a můžeš dělat věci dlouhodobě.
Myslím si, že spousta organizací je tažená více salesem, nebo více marketingem, nebo samozřejmě kombinací. Můj přístup je spíše marketingový. Tvořím hromadu obsahu, článků, podcastů, píši do různých médií, pořád někde něco říkám, něco tvořím a ti lidé se mi ozývají. Není to úplně predikovatelné, nemám žádný pořádný sales cyklus, nemám žádné pořádné CRM. Myslím si, že mi tím sítem spoustu věcí uniká a že bych to mohl zlepšit, ale funguje to tím, že to dělám dlouho, že to dělám konzistentně a mohu se za to postavit.
Typický deal vypadá tak, že se nějaká organizace chce dozvědět něco o podcastech, chce se to naučit, a tak si mě na to pozvou. Často jim prodávám nějakou konzultaci. Hodně jsem s tím bojoval, jestli je to hodina konzultace, nebo to má být nějaký workshop, nebo to má být balíček konzultací. Dopadlo to tak, že je v podstatě za hodinu či dvě nachytřím. Někteří lidé jsou schopní natahovat konzultace na x hodin. Já jsem si vždycky říkal, jak to mám dělat, když jim všechno dokážu říct během hodiny. Navíc to visí zadarmo na blogu, kde si to mohou najít. Často z těch konzultací ale vyjde, že dělat podcast je práce a není to jen o tom si hodinu sednout a popovídat si. Je tam práce předtím, je tam práce potom, je to spousta práce. Někdy z toho vypadne, že je to baví, že jim to přijde dobré, ale potřebují s tím pomoct. Já mám spoustu dlouhodobých klientů, ale tím, že jsem sám, tak nemohu dělat 20 podcastů.
Podcast je hodně závislý na nějaké kvantitě. Byly doby, kdy jsem dělal jeden díl Proti proudu týdně, dva díly Na vlně podnikání týdně a do toho klientské podcasty. Dělal jsem tedy třeba 5, 6, 7 podcastů týdně. To bylo šílené, já jsem to vydržel nějakou dobu, ale potom mě to samotného začalo štvát a cítil jsem, že ta kvalita už není taková, že už mě to tolik netěší a že se na to nestíhám tolik připravovat, jak bych chtěl. Začal jsem to tedy trochu odsekávat, začal jsem publikovat méně a některé klienty jsem odřízl úplně. Dělám toho teď tudíž trochu méně.
Martin Hurych
Kolik tedy dokážeš vyprodukovat podcastů, kolik máš firem na starosti? A děláš to sám, nebo na to máš nějaké lidi?
Dan Tržil
Podcastů, kde dělám všechno od a do z, včetně toho, že jsem ta hlava, hlas a moderátor, je nějakých 5, 6. Mám lidi, kteří mi pomáhají s dílčími částmi. Mám člověka, který mi pomáhá s audiem, mám člověka, který mi pomáhá s videem, mám člověka na sociální sítě. Dokáži ty věci rozkouskovat na několik procesů a mám lidi, které mám prověřené, kteří mi s tím pomáhají, ale nemám žádné stálé zaměstnance a velké officy.
Jaké to je rychle střídat témata? A jak se přípravit?
Martin Hurych
Jaké to je si ráno sednout před někoho, kdo rozumí plynu, a odpoledne před bankovní instituci?
Dan Tržil
Mě to vlastně hrozně baví. Moje výhoda je, že jsem vlastně taková houba a baví mě se učit nové věci. Beru to tak, že všechno, co se naučíš, je taková kostička puzzle a časem uvidíš, že si to spojíš. Třeba právě energetika mě hrozně chytla, protože mě samotného zajímalo, jak to je, jestli máme zítra zrušit uhelné elektrárny a jak to je s obnovitelnými zdroji. Já jsem se v tom vážně našel a samotného mě to zajímalo.
Baví mě i bankovnictví i přesto, že to je úplně jiný svět a já jsem nikdy nepracoval v korporátu. Přijde mi totiž zajímavé, jak tam lidé fungují. Nevím, jestli dělám jen témata, která mě baví, nebo se opravdu dokáži nadchnout do témat, které dělám. Je to asi má silná stránka, na kterou jsem narazil až později během toho procesu.
Martin Hurych
Jak se na to tedy chystáš? Jedeš na vlně a bereš to tak, jak to přijde, nebo děláš nějaké hlubší rešerše? Každá oblast totiž potřebuje svůj skill set.
Dan Tržil
Hodně záleží, protože třeba u podcastu o energetice je ten cíl a to, proč to dělám já, to zjednodušovat pro běžné lidi. Tam už řešíme trošku problém, že já po 20 dílech, což znamená 20 hodin nahrávání plus 40 hodin rešerše, už vím o energetice o dost víc než běžný smrtelník. Nějaká příprava tedy potřeba je, na druhou stranu to nemusí být až tak do hloubky, abych já nevěděl všechno a abych se trošku ptal jako člověk z ulice.
Na co se v podcastech připravit?
Martin Hurych
Další věc, která je tu hodně často probíraná, jsou trendy. Podcast je podle mě věc, kde prakticky s každou novinkou jsme o 2, 3, 5 let pozadu oproti angloamerickému světu.
Dan Tržil
2, 3 roky to asi budou. Na druhou stranu je tu veliké omezení toho malého publika, takže podcasty, které fungují v Americe, jsou často velmi zprodukované. Udělat takový hodně produkovaný podcast u nás je na úrovni nějaké rozhlasové hry. Má scénář, má nějaký sound design, má různé efekty, střihy, režii a trvá násobně déle než udělat rozhovor. Problém je, že na angloamerickém trhu, když se ti to povede, tak tvůj podcast může mít milionovou poslechovost a ty peníze se ti vrátí. U českého trhu je velmi složité, aby se ti to vrátilo, a proto tady ty produkované podcasty dělají spíše instituce jako Český rozhlas, nebo veliké mediální skupiny typu Seznam.
Martin Hurych
Přesně proto jsem se na to ani moc nechtěl ptát. Ptát se tu na trendy v Americe mi nedává moc smysl, protože spousta věcí, které třeba poslouchám, si nedokáži představit, že se tu uživí.
Dan Tržil
Ta ekonomika je v tomto ohledu rozhodně těžká, protože čistě na čísla, takový ten klasický mediální model, že prodáváš čísla, je tu velmi nízký strop.
Kam by podle Dana měl mířit Zážeh?
Martin Hurych
Já teď strčím hlavu do oprátky, protože tu máme pár set posluchačů a diváků, kteří zkontrolují, jestli se nám to stane, nebo ne. Kam bych se měl do roka a do dne posunout já?
Dan Tržil
Co je tvůj cíl? Já ti řeknu příklad. Měl jsem teď na školení člověka, který dělá podcast o hypotékách, a i přesto, že má pár set lidí, tak mi říkal, jak je ten podcast naprostá většina jeho příjmů. Člověk, který poslouchá podcast o hypotékách, nejspíš řeší hypotéku a nejspíš je velmi blízko k tomu, aby od něj dostal pomoc. Tam tedy hodně záleží, co vlastně chceš, protože já jsem zjistil, že většina lidí skončí u toho, že chce větší čísla. Je ale důležité si uvědomit, jestli opravdu chceš ta čísla a být jako Blesk. Recept k tomu mít veliká čísla není tak těžký. Pozvi si Radovana Vávru, vezmi nějakou kontroverzní věc, kterou on řekne, udělej z toho klip a dej to na TikTok.
Je dobré přemýšlet, co tě vlastně baví a přemýšlet, co tu ještě není. Možností, jak to dělat jinak, je ještě stále dost. Já třeba teď přemýšlím o tom, že udělám nový byznysový podcast. Má ambice je jít do extrémního detailu a čísel, najít lidi, kteří dokáží poodkrýt, jaké mají marže, jaký je největší problém a jak určitý byznys model funguje. Co si budeme povídat, spousta podcastů je stále na úrovni ne moc dobrého PR rozhovoru a self-proma. Ti lidé jsou často i konzultanti, a proto je fajn, že se bavíme trošku o něčem jiném. Já dokáži velmi dobře povídat o tom, jak by měly firmy dělat podcasty a proč dělat podcasty, ale mě samotného už ty řeči o firemní kultuře a digitalizaci moc nebaví. Jsou to sice dobrá témata, ale já chci jít dopodrobna a do konkrétna.
Martin Hurych
V tom ti budu moc držet palce, protože můj původní záměr byl pomáhat tu live lidem s jejich byznysem, ale v české nátuře není si jít někam říct o pomoc, odkrýt karty a být zranitelný.
Dan Tržil
Je to samozřejmě těžké udělat. Je tu například téma agentur, kdy jsou tu stovky, tisíce agentur a nepsané tajemství je, že 10 % z nich velmi dobře vydělává, ale 80 % z nich, ti foundeři, jsou rádi, že zaplatí to, co mají. Říkají si, jestli se neměli lépe, když to dělali sami na sebe. Nechci to generalizovat, ale jsou to takové věci byznysu, o kterých se vůbec nemluví, ale jsou tam. Před pěti lety se mluvilo o tom, že affiliate marketing je super způsob, jak vydělávat na internetu. Otázka je, jestli je to tak stále, kolik se tam vydělává a co musíš umět.
Možností, co dělat, si myslím, že je tedy pořád dost. Potom je to už hodně o trpělivosti ty lidi k tomu naučit a udělat něco tak dobrého, aby lidé přišli do hospody a mluvili o tvém podcastu.
Martin Hurych
Já jsem si v tomto našel svůj anglický předobraz, který mi hodně otevřel oči. Na začátku jsem hodně řešil čísla, než mi došlo, že to mé auditorium nikdy Proti proudu nepřekoná, protože to je úplně jiná kategorie. Ten dotyčný říkal, že pokud to bude poslouchat 20 lidí a já 10ti z nich pomohu, tak to má smysl. Kecal bych, že jsem altruista, takže by to pro mě samozřejmě nějaký byznysový dopad mělo mít jako cokoliv, co všichni děláme mediálně, ale honba za tisíci zhlédnutí, které nic nepřináší, nedává smysl.
Dan Tržil
Já jsem tuto debatu měl hodně v létě, kdy jsem přemýšlel a byl jsem skleslý z toho, že jsem tady s podcasty začínal, byl jsem největší a teď je tu spousta dalších, které jsou dle čísel větší než já. Nakonec jsem došel k tomu, že i když jsi médium, kdy nejčtenější médium je nejspíš Blesk, tak nechceš dělat to samé jako Blesk. Chceš být spíše jako Deník N.
Když jsem začínal s Proti proudu, tak jsem si dal 4 věci, proč mi to dává smysl i přesto, že to nikdo neposlouchá. Řekl jsem si, že ten podcast budu dělat, protože se naučím ptát na zajímavé otázky, což mi přijde dobrý životní skill. Je to způsob, jak potkat zajímavé lidi, se kterými bych si chtěl stejně popovídat. Řekl jsem si, že když to pomůže alespoň jednomu člověku, tak to dává smysl. Navíc jsem si ještě tenkrát řekl, že se na tom naučím vytrvalost, což je něco, co mi dělalo problémy. Neuměl jsem dotahovat projekty do konce a byl jsem takový startovač, který projekty opouštěl. Díky tomu, že jsem v tom měl tyto 4 věci, které mi dávaly smysl, tak jsem to vydržel prvních 6 měsíců, kdy to nikdo moc neposlouchal, dokud se to nezačalo zvedat a růst.
Jak je to s podcasty mimo velká města?
Martin Hurych
Jaký je tedy trend dnešních podcastů? Všichni říkají, že rostou. Já, když se podívám na svá čísla, tak rostou v Praze, ale když vyrazím mimo Prahu, tak je tam minimální saturace.
Dan Tržil
Já si myslím, že s tím růstem je to těžké. Počet lidí, kteří poslouchají podcasty, sice roste, ale zároveň vznikají stovky nových podcastů. Publikum se tedy hodně rozmělňuje a navíc dnes bojuješ proti mediálním domům, jako je Seznam, nebo Czech News Center, kdy si to všichni uvědomili a začínají generovat hromadu podcastů.
Martin Hurych
Čísla jsou jasná, na druhou stranu jsem překvapený, jak relativně lokální na Prahu a Brno je podcasting záležitost. Co tedy dělat, aby se podcast dostal i na vesnici, aby bylo pokrytí daleko širší než dvě či tři největší města v republice?
Dan Tržil
Já jsem třeba pomáhal spoustě lidem, kteří chtěli vytvořit nějaké lokální podcasty a mně to dávalo smysl. Když máš podcast o jihlavských podnikatelích, tak je mnohem snadnější se dostat do povědomí lidí v Jihlavě. Zase tě ale nebude poslouchat nikdo v Praze. Pokud jsi však člověk, který žije v Jihlavě, tak se chceš dozvídat o lidech kolem sebe a už tě nezajímají lidé jako Tomáš Čupr a další veliká podnikatelská esa, která jsou všude. Spíše tě mohou zajímat příběhy lidí kolem tebe, kteří mají stejné podmínky jako ty a jsou ze stejného prostředí. Myslím si tedy, že i lokální podcasty mohou být velmi silné.
Teď pomáhám jednomu člověku s podcastem v logistice. Lidí, kteří se zabývají logistikou, může být pár tisíc. Strop je tedy velmi nízko, ale už to, že máš pár stovek lidí, které to baví, mi přijde super. Abychom si to dali do perspektivy, tak průměrný podcast má v Americe asi 30 přehrání na epizodu. Průměr je extrémně nízko a je spoustu podcastů, které poslouchá pár až pár desítek lidí. Potom jsou ty mega slavné, na které všichni koukáme, ale nešel bych do toho s ambicí být v žebříčkách na prvních místech.
I podcasty s velikými osobnostmi však mohou být zajímavé. Rozhovor s Tomášem Čuprem a Tomášem Havrylukem o tom, jak budovat firmy, byl pro mě super. Na druhou stranu jsem si uvědomil, že já nikdy takový jako oni nebudu. Pokud jsi žralok a máš tu vůli, kterou tito dva pánové mají, tak super, ale je i zajímavé sledovat, že to má své oběti a to si ti lidé často neuvědomují.
Shrnutí
Martin Hurych
Dokážeme do jedné, dvou vět nafokusovat lidi na pár myšlenek, které by si měli zodpovědět, pokud si chtějí udělat vlastní firemní podcast?
Dan Tržil
Je důležité si zodpovědět, proč ten podcast chci dělat. Je to jen proto, že to je trend, nebo protože mám reálně něco, co chci říct a předat, nebo chci pomoci pár lidem. Tím bych začal. Nelámal bych si vůbec hlavu s technikou, protože pronajmout si nějaké studio, nebo si najít články a zjistit, co mám koupit, je poměrně jednoduché. Potom bych si dal záležet na tom, jak s tím pracovat a ve firmě to spojit s dalšími kanály. Měl bych tedy přemýšlet nad tím, že ten podcast bude mít nějaké místo na webu, budou se z něj dělat nějaké klipy na sociální sítě, bude na newsletteru. Tak vznikne propojení v rámci té firemní komunikace, aby ten podcast nebyl něco osamoceného, ale aby to byla součást toho, co ta firma říká a komunikuje.
Martin Hurych
Když tě budeme chtít najít, kde tě najdeme?
Dan Tržil
Dan Tržil je docela unikátní jméno, takže když dají lidé do Googlu Dan Tržil, tak mě najdou. Jinak mě ale najdou na webu, dantrzil.cz, Proti proudu. Dále mám ještě web, ceskepodcasty.cz, pokud by lidé chtěli najít nějakou inspiraci, co poslouchat, tak je tam takový katalog českých podcastů.
Martin Hurych
Děkuji za účast.
Dan Tržil
Děkuji za pozvání.
Martin Hurych
To byl Dan Tržil. Pokud jsme vás nadchli ještě víc pro podcasty, tak jsme svoji práci udělali dobře. Ten můj určitě likujte tam, kde právě posloucháte, ať už na YouTube, nebo ve své podcastové aplikaci. Určitě dejte odběr. Dana najdete i u mě na webu, www.martinhurych.com, v sekci Zážeh jako ostatně i všechny ostatní epizody. Mně už nezbývá, než jenom držet vám palce a přát úspěch, díky.
(automaticky přepsáno Beey.io, upraveno a kráceno)