První, co vidíte, když si něco koupíte, je většinou krabice. Ta taky první rychle letí do kouta. Ani nepostřehnete, jak komplexní dílo to může být. Například u elektroniky. Ani vás nenapadne, jak obtížné ho může být vyrobit. A co je k tomu potřeba. Třeba výsekový nástroj. Třeba z Kaňák Group.
A tak není divu, že tuhle skvělou firmu znají je jen lidi z oboru. To je škoda, velká škoda. Hrají totiž v rámci svojí specializace světovou ligu. A míří těsně pod vrchol. Zatím. Jsem si jist, že až tam budou, stačit jim to nebude.
Co přesně je tam má dostat? Hlavně jasná vize, loajální tým s chutí pomáhat a důraz na systematické inovace napříč firmou. Alespoň tak mi to Vladislav Polášek ze společnosti Kaňák Group vysvětloval v další epizodě.
Co přesně jsme společně probírali?
🔸 Jak sestavit tým, který dotáhne firmu do světové špičky v oboru?
🔸 Proč i být druhým na trhu není špatná strategie?
🔸 Jak na nás kouká západní konkurence?
🔸 Jak díky inovaci kapacitnímu plánování zdvihnout výrobu o 30%?
🔸 Jak se systematicky podněcují inovace?
PŘEPIS ROZHOVORU
Martin Hurych
Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle je další Zážeh. Dnes se budeme věnovat průmyslu a tomu, jaké to je v tomto tržním výklenku hrát podle mého hosta Ligu mistrů. Pozval jsem si Vladislava Poláška, dobrý den.
Vladislav Polášek
Dobrý den.
Kam s rodinou v létě vyrazit na výlet?
Martin Hurych
Vladislav je výkonným ředitelem společnosti Kaňák Group. Než se pustíme do Vás, do fotbalu a do firmy, Vy rád výletujete, kam bych měl letos v létě s rodinou vyrazit?
Vladislav Polášek
Tuto otázku jsem absolutně nečekal. Záleží, co preferujete. My jsme s rodinou byli v loňském roce na dva týdny v Itálii, chtěli jsme do Toskánska a zbytek jsme dělali podle nálady a aktuální situace a všichni jsme si to užili. Mám skvělou manželku, tři děti, tři kluky a každý měl nějakou svoji potřebu, nějaký svůj zájem, který jsme respektovali, a nakonec z toho vyšla skvělá dovolená. Doporučuji tedy Toskánsko v Itálii.
Představení Kaňák Group
Martin Hurych
Letos se tam tedy uvidíme. Než se pustíme do té Ligy mistrů, pojďte nám představit jednak Kaňák Group a vlastně celou holdingovou strukturu ve zkratce a Vaši cestu do ní, abychom potom dokázali rozkódovat, z jaké pozice budeme ty věci rozebírat.
Vladislav Polášek
Kaňák Group je velmi čerstvá záležitost, na které teď pracujeme. Já jsem předtím 14 let pracoval ve firmě Karel Kaňák, s. r. o., která je takovou vlajkovou lodí celé této skupiny. Z toho 11 let jsem působil na pozici výkonného ředitele a těch firem, které patří majiteli, panu Karlu Kaňákovi, je více. My jsme se zhruba před necelými dvěma lety rozhodli, že je potřeba ty vztahy mezi těmi firmami učesat a nastavit jednotný styl řízení. Drtivá většina těch firem se totiž zabývá výrobou výsekových nástrojů, ale ne všechny. Postupem času jsme vstoupili trošku do neprobádaných vod a máme i firmy z jiného oboru. Bylo potřeba tomu dát nějakou tvář a i vzhledem k tomu, že panu Kaňákovi letos bude 72, tak se řeší i nástupnictví, fungování těch firem a jejich nezávislost. Začali jsme tedy pracovat na Kaňák Group, která by měla všechny tyto potřeby těch jeho firem zhmotnit a nastavit tak, aby ty firmy byly soběstačné a sebevědomé a aby se mohly rozvíjet.
Martin Hurych
Jak jste se tam objevil Vy?
Vladislav Polášek
To je dobrá otázka. Já bych řekl, za vším by člověk měl hledat ženu, takže za tím stojí moje žena, která je dcerou pana Kaňáka, takže pan Kaňák je můj tchán. Někdy před 16 lety jsem od něj dostal nabídku, ať to jdu k němu zkusit do firmy bez jakéhokoliv závazku. Nastoupil jsem tedy úplně na nejnižší pozici, měli jsme to dopředu nalajnované, že to i nemusí vyjít, takže jsem si prošel výrobou, celou firmou a víceméně za 2,5 roku jsem stál v čele té firmy. Bylo to proti mému odporu, protože jsem si na to absolutně nevěřil, mně bylo necelých 30 let a bez nějakých zkušeností vedení takovéto firmy. Okolnosti tomu ale takto nahrály a 11 let jsem tu firmu řídil a před více než rokem jsem ji předal dál, což bylo pro mě docela zajímavé, protože mám tu firmu v srdci. Je to ale všechno dělané s vizí toho, abychom těm firmám pomohli.
Martin Hurych
Už když jsme si volali poprvé před natáčením v rámci přípravy a výběru témat, tak jste mi přišel hodně skromná osobnost. Kaňák Group, nebo Karel Kaňák, s. r. o. jsou velmi specificky zaměřené a nemusí být známé širší veřejnosti. Pojďte se pochlubit, jak je ta firma veliká, kolik máte lidi a jaký děláte obrat.
Vladislav Polášek
Je to tak, že nejsme obecně známou firmou, protože jsme někde uprostřed toho výrobního řetězce. Drtivá většina těch firem vyrábí to, v čem jsme opravdu dobří, což jsou výsekové nástroje pro výrobce papírových krabic, takže jsme někde uprostřed toho výrobního řetězce a běžný spotřebitel nás nezná. V rámci oboru výroby výsekových nástrojů si dovolím říct, že opravdu hrajeme Ligu mistrů, že to není nějaká druhá, třetí liga, ale opravdu systematickou prací jsme se dostali až do VIP skupiny firem. Není to tak, že bychom se tam jednou za čas dostali a dostali pořádnou nakládačku, ale dovolím si říct, že se hravě kvalifikujeme do jarních zápasů. Co se týče velikosti, tak v celé skupině zaměstnáváme přes 200 lidí, letos bychom měli dosáhnout konsolidovaného obratu 400 milionů a míříme trošku výše.
Jak sestavit tým, který dotáhne firmu do světové špičky v oboru?
Martin Hurych
Když se přidržím příměru té Ligy mistrů, tak jak se stane, že sestavíte okolo sebe tým, který toho dosáhne? I v rámci takto specializovaného byznysu to totiž není jednoduché a Vy jste tam dlouhodobě. Když se podíváte zpět, co jsou ty základní kameny, na kterých se takový úspěch dá postavit?
Vladislav Polášek
Propůjčím si tady lidové rčení, že ryba smrdí od hlavy. To byl vlastně i důvod, proč jsem nastoupil do firmy mého tchána, je to jeho osobnost, jak se staví k věcem, jaké má hodnoty, jakými lidmi se obklopuje a na čem si zakládá. Musím říct, že je mi to velmi blízké a já jsem se od takového člověka chtěl učit a mám štěstí v tom, že se stále učím.
Abych odpověděl na Vaši otázku, myslím si, že tohle jsou ty základní kameny, protože kolem sebe budujeme tým, není to jen o tchánovi, nebo o mně, je to o těch lidech. Ti nám potom pomáhají s realizací těch našich myšlenek a zároveň působí na další lidi. Je to tedy o těch lidech, o tom týmu, o tom, koho a s kým na té palubě plujeme.
Martin Hurych
Jak vybíráte plavčíky a admirály na palubu? Co je pro Vás nejdůležitější, když si vybíráte člověka a teď máte před sebou dva kandidáty, ze kterých máte určit jednoho?
Vladislav Polášek
Já to vezmu zeširoka. My jsme z jižní Moravy, kde například před 12 lety ta míra nezaměstnanosti byla docela vysoká. My jsme v té době ani nechtěli vydávat inzerát, protože nám najednou chodily desítky, možná i nižší stovky žádostí o práci a my jsme potom nevěděli koho si vybrat. Teď je to trošku jinak, my jsme v té mezidobě docela významně měnili své myšlení, protože my jako jedinci se vyvíjíme a tak se vyvíjí i firma. Je potřeba, aby to ladilo dohromady a nejdůležitější je, jestli ten člověk chce a jestli je správně motivovaný. Díváme se v první řadě na to, co dokázal, historii, jestli ten člověk měl za sebou nějaké prokazatelné výsledky. Je to neuvěřitelné, když se potom s těmi lidmi bavíte na těch pohovorech a ač jsou to třeba studenti, tak když jim trochu pomůžete, tak začnou sypat z rukávu svoje zkušenosti. Díváme se tedy na to, co ti lidé historicky dokázali, co měli za sebou a z toho nějak předpokládáme, že by se jim to u nás také mohlo za určitých podmínek podařit zopakovat.
Druhý aspekt je motivace, dívat se na ty lidi, proč tu práci dělají, nebo proč ji chtějí dělat u nás. Jestli jsou to nějaké benefity, nebo jestli jim ta práce dává smysl a to je zase na další třídění těch lidí. Takto se na to díváme a tak si ty lidi třídíme a vybíráme si ty, kteří něco už dokázali a nedělají to vyloženě jen proto, že za to dostanou nějakou kačku, která je samozřejmě také důležitá.
Co tým motivuje k práci pro Kaňák Group?
Martin Hurych
Proč chtějí lidé dělat u Vás?
Vladislav Polášek
My se snažíme komunikovat, čím jsme důležití, čím jsme prospěšní a nejsou to v první řadě peníze. Je to nějaká služba našim zákazníkům, že se našim zákazníkům snažíme šetřit jejich starosti s výrobou a přinášet nějaké řešení, díky kterému mohou něco zvládnout lépe a být tím více konkurenceschopní. Snažíme se to komunikovat i v rámci firmy už při náboru, ale i potom v rámci práce s těmi stávajícími zaměstnanci. Jsme výrobní firma, takže se stane, že se něco nepodaří, takže když potom stojíme nad nějakou reklamací, nějakou neshodou, tak se bavíme o tom, jestli tím naplňujeme náš účel. Najednou tím odzbrojíte takové ty křiklouny, kteří mají potřebu se hájit, protože takto jsme naučení už od školy a my se to snažíme přetočit. Chyba se stala, to už nevezmeme, pravděpodobně se jich stane do budoucna více, ale pojďme ji eliminovat a pojďme společně najít způsoby tak, aby se nám to nestávalo.
Proč i být druhým na trhu není špatná strategie?
Martin Hurych
Já jsem se v přípravě dočetl, že se chystáte být druhou největší firmou v rámci této branže. Proč ne první?
Vladislav Polášek
To je dobrá otázka, já ji dostávám docela často. Já bych řekl, že by to bylo až moc troufalé, protože ta jednička má náskok asi třech generací a je celosvětově opravdu lídr. Za 20 let to už může být trochu jinak, ale teď by to bylo až moc troufalé. Já si myslím, že i v řadách našich konkurentů jsou ti, kteří mají ty ambice se stát jedničkou, takže jestli nakonec budeme trojka, je úplně jedno. Je důležité, jaký my z toho máme pocit a je to něco, co by lidem mělo ukázat, že to myslíme vážně, že nechceme být nějaká ořezávátka, chceme jít dopředu a kam až to dotáhneme, to uvidíme.
Jak na nás kouká západní konkurence?
Martin Hurych
Když jsem v prvním životě měl svoji mezinárodní kariéru, tak mě ani nenapadlo, že se o více jak 10 let později vrátím tam, odkud jsem vzešel. Velmi rád vidím, že mladá generace kouká mezinárodně a má mezinárodní ambice a relativně nedávno se ke mně doneslo od lidí mladších než já, ale už zkušených, že se na západě po Covidu i díky Ukrajině znovu objevilo, že jsme ti z východu. Jsme ti levní, dobrá hodnota za slušnou cenu, ale pořád je tam díra, úplně ne respekt a úplně ne rovnítko mezi námi a zahraniční konkurencí. Napadlo mě, jak to vidíte Vy, jestli Vaši zákazníci vidí, že hrajeme Ligu mistrů, nebo jestli jsme pro ně závodní bob z Jamajky? Tím nesnižuji ten úspěch, mě jen zajímá třeba pro lidi, kteří chtějí jít do světa, na co se mají připravit.
Vladislav Polášek
My jsme asi před 6, 7 lety angažovali obchodníka pro německy mluvící země. Byl to Němec, už pro nás dva roky nepracuje, ale těch 5 let, co jsme společně strávili, byla pro nás veliká škola, protože to byl starší člověk, který měl prokazatelné úspěchy, ale úplně v jiném oboru. I díky tomu, že byl Němec, tak si toho za prvé i k zákazníkům dokázal dovolit více než my Češi, ale byl vůči nám opravdu až brutálně upřímný. V té době jsem si uvědomil, že ač 25 let po revoluci, tak nás ti Západoevropané stále vidí jako my, když se díváme na Rumuny, nebo na Bulhary. Každý si sáhneme do svědomí, jak se na tyto národy díváme a bohužel ten pohled tam je. Nemohu říct, že u všech, samozřejmě jsou i ti osvícení, jsou to lidé, kteří většinou cestují, takže mají nadhled, ale většinou se potkáváme s těmi lidmi, kteří ty příležitosti nemají a ten pohled na nás není až tak moc pozitivní. Nicméně je to fakt a buď se s ním ztotožníme a přijmeme tuto roli, nebo s tím budeme pracovat a tuto nevýhodu otočíme ve vlastní výhodu.
Já mohu říct, že ve spoustě případů se nám jako firmě podařilo i přesvědčit zákazníky o tom, že to takto v našem případě není, ale teď jde o to, aby se nám to podařilo jako Čechům a každý musí začít sám u sebe. Musíme být hrdí na to své řemeslo, sami na sebe, musíme si uvědomit svoji hodnotu a zbytečně se neohýbat, nepodlézat a nepřijímat nějaké hry, které nechceme hrát. Je to o nějaké sebedůvěře, kterou člověk nemusí na první pohled dávat najevo nějakými okázalými gesty, ale být zdravě sebevědomý a pracovat s tímto faktem. Tohle je moje osobní cesta a i nějaký cíl do budoucna, abychom v rámci našich skupin vybudovali silnou značku, která na západě bude jednoznačně respektovaná.
Jak inovace ve výrobě pomáhají rozvoji Kaňák Group
Martin Hurych
Držím palce, protože osobně bych si přál co nejvíce českých známých firem na západě. Osobně si myslím, že to sem případně přinese jak pozornost dalších, tak nějaké peníze, protože pokud budeme dělat subdodavatele pro někoho dalšího, tak toto renomé nevybudujeme. Další cesta, jak vybudovat renomé, je inovovat. Vy jste inovátorská věc, mě do křesla posadilo, když jste říkal, že některé stroje jste si pořídili, protože jste je potřebovali a teprve potom jste pro ně hledali výrobní kapacitu. To mi osobně ukazuje, že jste entuziasté, fanatici, hračičkové. Jak tedy koukáte v Kaňák Group na inovace?
Vladislav Polášek
Inovace ve výrobě je jedna z našich cest, pomocí které chceme být úspěšní do budoucna. Snažíme se rozvíjet ten náš obor, ať už se jedná o technologie, procesy, nebo uzpůsobovat věci tomu, abychom dokázali v rámci současných možností pracovat více. Já jsem velmi rád, že jsme například navázali spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem, s Intermakem a nebráníme se diskusi s jakoukoliv firmou, která chce jít kupředu. Snažíme se budovat nějakou síť kontaktů kolem sebe a ty potřeby, které potom vznikají v rámci té firmy, nějakým způsobem zhmotňovat a pracovat na nich. Ve spoustě případů jsme tedy možná průkopníci, což je někdy i dobře, na druhou stranu to někdy stojí spoustu peněz, když zjistíme, že tohle není úplně ta správná cestička a utopíme v tom nějakou investici. Na druhou stranu si myslím, že když si jednou narazíme nos, tak to neznamená, že si musíme zavřít dveře pro budoucí inovativní projekty.
Proč si některé firmy myslí, že inovace nejsou pro ně?
Martin Hurych
Než se zeptám, co se Vám teď v inovacích a v poslední době povedlo, tak mě napadla ještě jedna věc. Já se setkávám někdy s názorem, kdy firmy i Vaší velikosti říkají, že inovace nejsou pro ně, inovace jsou pro Facebook, Elona Muska, Microsoft, Teslu a ostatní veliká jména. Co byste jim řekl?
Vladislav Polášek
Já tu nejsem od toho, abych někomu radil, já akorát mohu říkat naše zkušenosti. Nicméně teď i s tou novou pozicí si uvědomuji tu potřebu a důležitost na tomto systematicky pracovat. Když jsem si vypsal projekty, na kterých bychom měli pracovat, nebo které nás napadly, tak jsem přišel během relativně krátké chvíle k číslu 12 a věřím, že kdybych byl svědomitější, tak to číslo bude i větší. Já si teď tedy lámu hlavu s tím, jak to co nejlépe podchytit. Pravděpodobně v nejbližší době budeme hledat nějakého projektového manažera, který tyto projekty bude v rámci našich firem a případně externích partnerů řídit. Spíše už se zamýšlím nad tím, jestli bychom do budoucna neměli založit speciální firmu, která by se tímto zabývala. Jeden z těch 12 projektů už teď možná bude samostatnou firmou, kterou budeme rozvíjet úplně mimo náš obor. Za mě jsou tedy inovace velmi důležité.
Jak díky inovaci kapacitnímu plánování zdvihnout výrobu o 30%?
Martin Hurych
Na co jste z těch 12 projektů pyšný, co už se Vám povedlo?
Vladislav Polášek
V těch 12 byly spíše rozpracované věci. Na co jsem hrdý, těch věcí je více, ale jsem hrdý na to, že se nám v našich podmínkách výroby výsekových nástrojů, kdy ta výroba je charakteristická tím, že my nevidíme na více než tři dny dopředu, povedlo plánování. Teď těch zákazníků máme desítky, nižší stovky a vy nevíte, kdy vám přijde objednávka a když vám přijde, tak víte, že v průměru tu objednávku zákazník chce dostat do třech dnů. Nezáleží na tom, jestli je z Čech, nebo z Německa, vy vidíte výhled na tři dny dopředu a jeden den vám přijde 50 zakázek a druhý den 120 zakázek. Zákazníci od vás tak i tak očekávají, že to zvládnete.
Na co jsem tedy hrdý, co se nám podařilo, co teď mohu s klidem říct, je, že v těchto podmínkách máme zavedený perfektně fungující systém kapacitního plánování. Z různých výzkumů vychází to, že úspěšnost takto zavedených projektů je pod 20 % a nám se to v našich podmínkách povedlo. Vytáhli jsme si relativně černého Petra v tom režimu, že nevidíme dopředu, není opakovatelnost zakázek a zákazníci to chtějí velmi rychle. I přes to se nám podařilo ten proces plánování podchytit a dostat to do fungujícího modelu, kdy po zavedení první fáze toho kapacitního modelu se nám zvýšila průchodnost firmou výroby o 30 %, aniž bychom nějak nastartovali obchodníky. To bylo jenom to, že najednou jsme tou firmou dokázali protáhnout víc. Těch úkolů v rámci i tohoto projektu bylo více, bylo potřeba to neustále dolaďovat, ale teď jsme ve stavu, kdy kdybychom ten systém neměli, tak se nám totálně zhroutí firma. Máme na to navázané i částečně sesterské firmy, teď pracujeme na tom, abychom byli daleko více propojení, abychom ty kapacity sdíleli, abychom případně neodmítali nějakou potřebu zákazníka jen proto, že v jednom výrobním závodu jsme přeplnění. Ty kapacity bychom si ideálně nějakým způsobem rádi sdíleli.
Jak se systematicky podněcují inovace?
Martin Hurych
Mě teď napadla hromada otázek, ta první je ještě na začátek. Vy jste zmínil, že systematicky pracujete na inovacích. Co znamená, že se snažíte systematicky pracovat? Jak podněcujete ty lidi, nebo kdo vlastně s nápady přichází, jak se zpracovávají?
Vladislav Polášek
Já bych řekl, že to má takové dvě roviny. Snažíme se ve firmách podněcovat systém neustálého zlepšování tak, aby ideálně ti lidé chodili sami s těmi nápady. Existuje tam tedy proces i zlepšovacích návrhů, ale jen to, že se to zavede, že se to odkomunikuje, ještě neznamená, že to perfektně funguje a najednou lidé chodí úplně s přelomovými myšlenkami. Ono je to i o tom, že i sebemenší drobná věc, když je jich více, tak může tomu celku přispět opravdu hodně.
Potom je ta druhá část a tam si myslím, že je důležité, aby ideálně někdo, kdo má doma nadhled, kdo není přímo spjatý s firmou a kdo nemá klapky na očích, nám s tím pomohl. Já jsem měl klapky na očích ještě rok a půl nazpět a i díky té nové pozici, kdy nejsem úplně sešněrovaný s tou operativou, mám možnost cestovat, potkávat se s lidmi a vidět jiné možnosti, jiné obory. Snažím se přinášet nějaké myšlenky, které potom interně komunikujeme a říkáme si, na čem by bylo fajn začít pracovat a s čím ještě chvíli počkáme.
Martin Hurych
Jak na to reagují lidé? Není to tak, že když Vás vidí, že se vracíte odněkud ze služební cesty, tak si říkají, s čím zase přijdete?
Vladislav Polášek
Oni už mě za tu dobu znají. Oni ví, že jsem svým způsobem takový střelený, protože jsem pozitivní člověk a snažím se být pozitivní člověk v každé situaci, i když jsou situace, kdy to i mě semele. Když se na to ale podívám trošku s nadhledem, tak jsem pozitivní člověk a chci jím zůstat. Nechci přijímat nějaká všeobecná moudra, že nejsou lidé, nejsou zaměstnanci a je to špatné, je to v háji a tak to bude. Já si myslím, že i ten nadhled s tou pozitivností přináší i pro ty lidi takovou naději, že může být lépe.
Když něco řešíme, tak oni ví, že ve finále to, co řeknu, se i stane a už si to ozkoušeli na x příkladech. Já jim to občas ze srandy připomenu, není to tak, že bych je v tom koupal, ale pamatuji si, když jsme x let nazpět vyráběli frézované plechy. Když jsme ten den přijímali druhou zakázku na frézovaný plech, tak už ve firmě začalo takové šumění, takový neklid a kdybychom dostali třetí, tak si myslím, že půlka firmy radši odejde domů, protože byla přesvědčená o tom, že to nezvládneme. Já jsem těm lidem říkal, ať si počkají, až budeme přijímat 5 zakázek denně a všichni to budou brát v pohodě. Všichni se na mě dívali, jako by mi přeskočilo, ale potom se to stalo realitou. Když to těm lidem potom připomenete, tak si to uvědomí, ale nestane se to jen tak, že to Polášek řekne. Je potřeba tomu jít naproti, pomáhat tomu, upravovat tomu procesy a teď jsme ve stavu, je to asi tři týdny nazpět, kdy jsme vyrobili 25 těchto produktů za den a nikdo neřekl ani popel.
Proč ve výrobě vidí pouze 3 dny dopředu?
Martin Hurych
Hrozně mě zaujalo, jak nevidíte dál, než na tři dny dopředu. Čím je to dáno a jak se s tím dá pracovat? To je totiž hrozný kalup, dnes natáčíme ve středu a v pondělí už je mlha. Čím to je dané?
Vladislav Polášek
Já bych řekl, že to je obecně tím způsobem, jak je nastavený ten výrobní proces. Jak jsem říkal, my jsme někde uprostřed a je to také zákazník od zákazníka. Já nejsem přesvědčený o tom, že zákazník tu zakázku dostane a musí ji vyrobit za 5 dnů s tím, že výrobci výsekových nástrojů na to dá dva dny a přes to nejede vlak. Ty projekty většinou trvají delší dobu, ale je to opravdu zákazník od zákazníka a jde vidět i rozdíly v těch firmách, jak tam ty procesy mají zmáknuté. Jsou i zákazníci, kteří nám dávají 14 dnů na výrobu, ale není jich moc. Na druhou stranu musím říct, že než jsme měli zavedený systém kapacitního plánování, tak ti zákazníci, kteří nám paradoxně dávali ten nejdelší čas na výrobu, byli nejvíce biti. Byli pořád odsouváni a dělalo se na poslední dobrou a na poslední dobrou se zjistilo, že
třeba něco není, což bylo opravdu frustrující. To jsme si říkali, že to není náš obrázek, který chceme, aby naši zákazníci viděli, protože to není ta důvěra, kterou si chceme budovat. To byl tedy i ten důvod, proč jsme se rozhodli ty věci změnit a zavést ten systém, který je fungující.
Jak správně na plánování kapacit?
Martin Hurych
Toho bych se také rád přidržel, protože se tu vystřídalo několik lidí z IT, kde kapacitní plánování zatím nikdo nevyřešil. Vám to evidentně funguje, tak pojďte říct nějakou inspiraci, na jakých základech to postavit, čeho si všímat a jak to zprovoznit. V IT je výhled těch projektů dopředu mnohonásobně delší, přesto si myslím, že ta branže obecně trpí plánováním kapacit. Jak tedy na to? Pojďme přenést know-how z jedné branže do druhé.
Vladislav Polášek
Když jsme tu potřebu cítili a dělali jsme si i nějaký průzkum spokojenosti ve firmě našich zaměstnanců, tak drtivá většina říkala, abychom konečně udělali něco s tím plánováním. My jsme si říkali, že mají pravdu, takže jsme začali hledat firmy, které by nám s tím mohly pomoct. Byly to i veliké firmy, byla to robustní řešení, která na první dobrou vypadala opravdu velmi lákavě, krásně, byly tam hezké grafy, ale my jsme šli trošku dál. Říkali jsme si, že s tím nemáme absolutně žádnou zkušenost a potřebujeme někoho, kdo nás touto transformací provede. My hledáme parťáka pro tu změnu a ty grafy ve finále, jestli budou vypadat více barevně, nebo méně barevně, to už je jenom detail, to je taková ta věc, která sice dobře vypadá, ale není důležitá.
Přes všechny lákavé nabídky jsme tedy zvolili v té době malou českou firmu a po 7 letech spolupráce mohu říct, že jsme zvolili správně. Je to opravdu partner, o kterého se člověk může opřít, který nás provedl touto změnou, kterému můžeme důvěřovat a s kterým jsme i postupně ten systém vylaďovali. Vždycky jsme si srovnali přínos té případné změny a řekli si, jestli do toho jít, nebo ne.
To doporučení je tedy dívat se spíše na tu podporu, na to zázemí té firmy, na kvalifikaci těch lidí, než na to, jak to vypadá, nebo jak vypadají obchodní podmínky, které jsou samozřejmě také důležité. Z mého pohledu je ale důležitá ta schopnost toho partnera a to, jestli ty firmy jsou na nějaké jedné vlně. Já mohu říct a mně se to dlouhodobě vyplácí, že to začíná u mě samotného. Já mám skvělý vztah s manželkou, jsme spolu 23 let, 15 let od svatby, takže je to o výběru partnera. Potom jsou to i zaměstnanci, jsou to zákazníci, ale jsou to i dodavatelé a já si myslím, že to musí být na dlouhodobé bázi. Pokud to má fungovat, musí to být win-win a musí to být transparentní, takže já se snažím vytvářet kolem sebe skupinu firem tímto způsobem založených a nějak se mi to asi daří.
Co vedlo Kaňák Group k vykročení mimo svůj hlavní byznys?
Martin Hurych
Hodně malých firem redukuje svůj výrobní sortiment a zaměření, aby na trhu uspěly. Vy jste se rozhodli, že vykročíte trochu mimo zavedené vody a nakoupíte firmy mimo svůj core business. Co Vás k tomu vedlo, jak se to podařilo a jak to celé zapadá do byznysu Kaňák Group?
Vladislav Polášek
Já bych řekl, že částečně to byla i mladická nerozvážnost jít do něčeho úplně nového, každopádně všechno zlé je pro něco dobré. I když to na první pohled nemusí být úplně pozitivní, tak já se vždy snažím na tom hledat něco, co mi ta situace měla dát, čím mě měla obohatit a v čem bych příště měl dávat větší pozor. Je tedy pravda, že jsme vstoupili mimo vody výroby výsekových nástrojů. V podstatě jsme byli donuceni mimo tyto vody vystoupit, protože jsme v rámci výsekových nástrojů chtěli vyrábět nějaký inovovaný produkt, na který jsme neměli technologii. Jedná se o vodní paprsek s abrazivem a my sídlíme opravdu v malé vesničce, kde bydlí asi 3 000 obyvatel a představte si, že v této vesnici je firma, která má tyto technologie.
My jsme si říkali, že si navzájem pomůžeme, ale oni nechtěli, nebo nemohli, já upřímně nevím, už je to hodně dávno. My na ty složitější výrobky máme třeba týden na dodání a tady jsme dostávali tři týdny na výrobu jenom určité komponenty. Díky i nějakým osobním vztahům jsme tam tedy chodili po kolenou a prosili, ať nám to vyrobí alespoň za ten týden a zákazníkovi jsme vysvětlili, že to musíme dodat trošku déle. I vzhledem k tomu, že nám rostla poptávka po určitých výrobcích, jsme byli nuceni si tuto technologii koupit, ač jsme věděli, že ji absolutně nevyužijeme a tím jsme vstoupili úplně mimo obor výroby výsekových nástrojů. Začali jsme hledat zákazníky a tím jsme se dostali do kovovýroby, do řezání, ohýbání, svařování plechů a abychom se nenudili, tak jsme nakoupili ještě nějaké další firmy z tohoto oboru. Ty nám trošku přidělávají vrásky na čele, ale je to tak, že ze všeho se člověk musí poučit, být pokorný, brát to s nadhledem a hlavně makat.
Martin Hurych
Když tedy máte skvěle vyladěnou jedenáctku na Ligu mistrů a nudíte se, tak je dobré koupit někoho, komu to vůbec nejde. Já Vám držím palce, ať to zase dáte celé dohromady, ať tu Ligu mistrů kopete co nejdéle a ať se daří. Děkuji za návštěvu.
Vladislav Polášek
Děkuji, těšilo mě.
Martin Hurych
To bylo malé okénko do výroby, do inovací ve výrobě, do regionální firmy. Doufám, že toto nahlédnutí a dotknutí se dohromady témat bylo pro vás inspirativní, pokud ano, tak jsme svoji práci udělali dobře. Dál už to znáte, určitě mrkněte na moje stránky, www.martinhurych.com/zazeh, kde je nejen tato epizoda, ale i všechny ostatní. Likujte, sdílejte, odebírejte, aby se o nás svět dověděl a my jsme mohli naši osvětu a další epizody šířit mezi co nejširší publikum. Mně už nezbývá, než jen držet vám palce a přát úspěch, díky.
(automaticky přepsáno Beey.io, upraveno a kráceno)