Jsou vystudovaní umělci. Přesto se dali na řemeslo. Alespoň podle jejich vlastních slov. A byznysmeni. Úspěšní byznysmeni. To podle mě.
Nějakou dobu to nevypadalo dobře. Dělali věci, které tu dělá hromada firem. Dokázali se dobře uživit, ale jejich ambice a umělecká frustrace je hnala dál. Dneska mají mezinárodně úspěšnou firmu se skvělými produkty na velmi specifickém trhu. Pro spoustu podnikatelů pouhý sen. Jim se vyplnil.
A ještě jedna věc mě na nich zaujala. Sice dělají filmy, ale věcí, které lze implementovat do jakéhokoliv podnikání, v rozhovoru zmiňují mraky. Třeba to, že úspěch v obchodu je výsledkem vůle a disciplíny. Nebo že jejich firma je minimálně z poloviny technologická.
Takhle na svůj byznys koukají Martin Jůza (CEO a filmový producent) a Filip Veselý (COO a CTO) ze studia Krutart s.r.o. Dva ze tří zakladatelů, jež by dnes mohli svoje zkušenosti předávat dál. Je ale žene naplnění jejich vize. Dělat zábavné filmy pro ději v planetáriích. A vybudovat stomilionový malý Pixar v jejich oboru. Nepochybuju, že se jim to podaří. A o čem jsme se bavili?
🔸 Jak vybírali svoji specializaci?
🔸 Co je vedlo k touze po vlastním produktu?
🔸 Jaký je jejich obchodní proces?
🔸 Jak držet krok se špičkou?
🔸 Jak vyprávět skvělý příběh?
No a protože jejich prací je vyprávět příběhy, poprosil jsem je o jednu věc. Dát nám návod, jak na to. Protože vyprávět příběhy musíme každý. V obchodu, náboru, leadershipu. Proto tu máte bonus „Malá kuchařka storytellingu". Stahovat můžete jako vždy níže.
BONUS: MALÁ KUCHAŘKA STORYTELLINGU
(Kód bonusu: MKSTPK)
JAK VYPRÁVĚT SKVĚLÝ PŘÍBĚH (PŘEPIS ROZHOVORU)
Představení hosta
Martin Hurych
Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle je další Zážeh. Než se dostaneme k tomu, o čem bude dnešní Zážeh, tak bych na vás měl hned ze začátku jednu velikou prosbu. Pokud se vám líbí, co dělám, pokud jste nějaký Zážeh už viděli a něco jste si z něj odnesli, tak dejte odběr nebo likujte, sdílejte. Vám už tak neuteče žádná epizoda a mně pomůžete proklouznout skrz algoritmy sociálních sítí a díky tomu si pozvat ještě více tak skvělých hostů, jako jsou ti dnešní. Dnešními hosty jsou Martin Jůza, CEO a filmový producent studia Krutart, ahoj.
Martin Jůza
Čau, dobrý den.
Martin Hurych
A jeho parťák, spolumajitel, COO Filip Veselý, ahoj.
Filip Veselý
Čau.
Čím se vzájemné překvapují?
Martin Hurych
Dnes to bude veliká jízda mimo naši bublinu, podíváme se, jak vypadá byznys s animovanými filmy. Dostaneme se ale i k tomu základu, jak se dělá byznys, inovace a jak se řídí lidé, tak doufám, že výjezd mimo bublinu bude pro vás všechny zajímavý. Chlapi, vy spolu jste už hromadu let.
Martin Jůza
Desátým rokem pod s. r. o. a nějakých 15 let bych řekl, že jsme ve vztahu.
Martin Hurych
Proto mě napadla taková provokativní otázka. Čím jste se za posledních 14 dní ať už pozitivně nebo negativně překvapili?
Martin Jůza
Včera jsme hráli Age of Empires, akorát já jsem jen přihlížel a kluci hráli a já jsem jim radil. To bylo pro mě takové překvapení, že i když to hraju hůř než oni, tak jsem jim radil.
Filip Veselý
To je vlastně pravda. To byl super moment, protože já jsem si zase uvědomil, v čem je Martin dobrý, že je takto trochu stranou a kouká na to z výšky a dokáže strašně skvěle pojmenovat, co je na tom špatně.
Martin Hurych
Je to ten důvod, proč je ve vaší firmě CEO?
Filip Veselý
Možná ano. Já si myslím, že Martin totiž hodně nerad zabrušuje do detailu, pokud se tedy nejedná o nějaké dřevostavby nebo práci se dřevem, kterou miluje. Je to taková pozice, kdy to vidí svrchu a může potom rozdat úkoly a jít od toho a pak se k tomu vrátit a vidět, že to je lépe zpracované, než by sám dokázal.
Co dělají za byznys?
Martin Hurych
Dnes budeme zabrušovat do toho, jak podnikáte. Já jsem tady říkal, že jste filmové studio, animační studio. Před natáčením jsem se přiznal, že o animovaných filmech vím jen to, že běží v televizi, tak mi pojďte říct, co tedy máte za byznys a jak jste se k němu dostali.
Martin Jůza
Ten byznys, který máme teď, má nějaké tři zásadní větve. My prodáváme licence, protože jsme zjistili, že celý tento byznys je o tom, že obchoduješ s licencemi. Možná je to podobné v softwaru, že dáváš nějaká oprávnění někomu na nějakou dobu něco používat. To je ten byznys ve finále. K tomu jsme ale spěli třeba těch 10 let, než jsme to zjistili a než jsme zjistili, že to je to hlavní a zásadní. Nás vždy strašně bavilo dělat svoje věci a nedělat až tak moc na zakázku. Na začátku jsme k tomu přišli tak, že jsme my tři zakladatelé firmy Krutart vystudovali filmovou školu a chtěli jsme tím, že budeme točit reklamy a dělat marketingovou práci, vydělat peníze, abychom mohli točit svoje hrané filmy. To se vůbec nedařilo, protože jsme zjistili, že vždy uděláme tu práci, ty peníze tak nějak vystačí do konce měsíce a můžeme jít dělat další práci. Nevznikal tím ten volný čas na to, abychom mohli dělat ty filmy. V tom jsme strávili prvních pár let.
Já jsem se navíc na volné noze ještě živil animací, dělal jsem pro Vodafone takové ty mobily, které se točí ve výlohách po celé republice. Zároveň Filip se svojí přítelkyní nás tenkrát propojili s dnešními ilustrátorskými celebritami, Tomski&Polanski, my jsme si půjčili peníze a udělali jsme animovaný seriál na sociální sítě. Byl to takový český South Park a to byl vlastně takový začátek toho, že děláme svoje věci a děláme je v animaci.
To, co děláme teď, má nějaké tři hlavní části. První se jmenuje IPs, intellectual properties, a to je část, ve které nejvíce operujeme s tradičními médii, jako je televize nebo kino. My vymyslíme nějaké postavičky a nějaký svět, ve kterém ty postavičky existují, a vymýšlíme to tak, ať je to co nejuniverzálnější. Funguje to doopravdy jako ta intellectual property v tom smyslu, že ty můžeš ty samé postavičky vzít a dát je do filmu, do seriálu, do hry, vytisknout je na batoh, na pouzdro, udělat tužky. V tom má ta animace šílenou výhodu, že ty uděláš něco, co se někde chytne, a můžeš to na x dalších médiích roztáhnout do nějakého velikého brandu. To je tedy jedna část, ve které máme úspěšnou značku Kosmix. To je animovaný seriál původně a ten se prodává po celém světě. Navíc se vysílá na Déčku, můžete se kouknout s dětmi a připravujeme celovečerní film.
Druhá sekce je fulldome, což jsou filmy pro planetária. Skrze to jsme se vlastně i seznámili a to je, že vyrábíme filmy pro planetária tempem jeden film za 3 roky. Postavili jsme celé obchodní oddělení uvnitř naší firmy a v tom jsme výluční, že máme vlastní obchod a ten film si sami prodáváme do celého světa.
Třetí sekce jsou zakázky, kde se specializujeme hlavně na muzea, kdy dodáváme třeba pro Národní muzeum, Národní technické muzeum a další veliké instituce audiovize do muzeí. Občas děláme i ještě nějaké menší reklamy a spoty třeba pro neziskovky jako takové hobby, ale hlavně děláme výstavy a jejich interaktivní audiovizuální obsah. To je Krutart.
Martin Hurych
To znamená, že část toho děláte na zakázku a část je tedy vlastní produktové portfolio, jestli to dobře chápu.
Filip Veselý
Je to tak. Ono to je vlastně součást celé té cesty, protože my jsme u těch zakázek začali, to byly ty reklamy. Ty reklamy se postupně transformovaly právě do práce pro ta muzea, na které jsme narazili úplně náhodou. Já jsem stříhal nějaké video jedné paní a potom jsme zjistili, že ta paní pracuje v Národním muzeu a nabídla nám, že bychom mohli dělat celou výstavu. To bylo lepší než ty reklamy, protože ty zakázky jsou dlouhodobější, pro cash flow stabilnější, takže to postupně začalo dodávat trochu klid do té práce, na který jsme si zvykli. Ta reklama je hrozně vystresovaná a tohle najednou byla práce na zajímavých projektech, člověk se něco dozvěděl. V tom muzeu to vždy funguje tak, že na vás nahrnou kotle dat, které vy potom musíte nějakým způsobem vydestilovat do něčeho, co ten zákazník v tom muzeu je schopný strávit. To byl vlastně takový zážeh toho, že jsme zjistili, že jsme dobří v tom destilovat zážitky z různých fakt.
Jeli jsme tedy ty muzejní zakázky a potom jsme zjistili, když jsme dělali obchod s těmi muzei, že vlastně existují i planetária, která mívají expozice, kde by se daly také nějakým způsobem upotřebit naše audiovize. Když jsme na ta planetária narazili, tak jsme zjistili, že tam je celý ten prostor toho fulldomového kina a ty filmy vypadají hrozně. V ten moment jsme si řekli, že zkombinujeme to, co umíme z těch muzeí, destilovat fakta a dělat z nich zážitky, a udělat tu naši filmařinu, kterou jsme vždy chtěli dělat. Udělali jsme z toho produkt, že to neděláme zakázkově, ale prodáváme ty licence.
Jak vybírali svoji specializaci na planetária?
Martin Hurych
Chápu správně, že planetária byla pozitivní haluz, nebo to byl cílený útok na nějaký výklenek, kde jste viděli, že máte šanci?
Martin Jůza
Bylo to dvoufázové a obsahuje to obě fáze, které jsi tady vyjmenoval. My jsme už u těch muzeí chtěli, ať máme nějaký stabilnější přísun těch zakázek a tím pádem jsme naši obchoďačku rozeslali po České republice do institucí, které ona sama si vybrala. Potom zjistila, že jsou tady ta fulldome kina, což jsme netušili. To byla ta haluz, ale my jsme potom strávili hrozného času, že jsme si vybrali ta největší tady v Česku a objeli jsme si je na nějaké kvalitativní výzkumy, abychom nasáli to, co je ta poptávka. Ti lidé byli strašně otevření a dodnes je ta komunita hrozně otevřená v šíření know-how. My jsme se hrozně rychle dostali i do toho, že jsme byli v Česku jeden z největších světových festivalů těchto filmů úplně náhodou. Strašně rychle jsme se dostali dovnitř do té komunity a začali jsme dělat hrozně zevrubnou rešerši, kde jsme. My jsme opravdu projeli všechny ty filmy, které existují, kterých je 500, a třeba 30 z nich jsme viděli celé a zbytek jsme se koukali alespoň na obrázky, na trailery, četli jsme si. Srovnávali jsme to s tím, co nám říkali ti lidé v těch planetáriích, co tedy doopravdy chtějí, co kupují a co promítají a za kolik to kupují a jak často. Z toho vznikla taková predikce. Myslím si, že to bylo poprvé, co jsme si udělali nějakou tržní analýzu zevrubnou. Naše ruce tenkrát dosáhli hlavně do Česka, takže jsme to dělali v Česku plus nějaké rozhovory s lidmi, které jsme třeba potkali na tom festivalu. To rozhodnutí padlo po té analýze, že chceme zainvestovat do vlastního filmu, který bude pro toto médium a bude trochu na poptávku toho, co jsme se různě dozvěděli. Chtěli jsme vydrtit ten trh na kvalitě a být Pixar pro planetária, protože všechny ostatní firmy vypráví vědecké filmy pro děti a jsou strašně nudné.
Co je vedlo k touze po vlastním produktu?
Martin Hurych
Za ten průzkum trhu patří veliká pochvala. Spousta lidí to nedělá a vrhne se do toho velmi po hlavě. Mě tam zajímá ještě ta fáze předtím, protože když už jdu do nějakého výzkumu trhu, tak velmi pravděpodobně už hledám, jaký produkt bych tam mohl dát. Kde se ve vás vzalo to, že chcete produkt?
Filip Veselý
Alespoň u mě to byla opravdu nekonečná frustrace z těch zakázek. Tam je nějaký arbitr, který tvrdí něco, co vy vidíte, že je blbost, že si od vás chce koupit něco, čemu vy nevěříte, že může fungovat. V těch reklamách jsem to ještě bral, protože to je takový vystresovaný byznys a člověk ani nikdy neví, odkud pramení to zadání, z jaké korporátní sféry. Pak se to natočí, hodí se to do koše, ani se to nevypustí, spálily se peníze, odepíše se práce a hotovo. U těch muzeí mě to opravdu vyloženě drásalo, protože člověk potom přijde na tu vernisáž a vidí, jak je to celé poskládané úplně špatně. Já mám rád dobré zážitky, mám rád, když přijdu a je to wow, ale v těch muzeích jde opravdu strašně vidět, jak většinou ty výstavy vznikají ne pro lidi, ale pro ty odborníky. Ti tam přijdou, přečtou si kilometrový popisek a jsou spokojení. Normální člověk přijde a chce být pobavený a přitom vzdělaný, aniž by to vlastně věděl. Tak si myslím, že by měla muzea fungovat. My jsme tam ale narazili na to, že ta sféra je opravdu ještě trochu před nějakou revolucí, čeká ji transformace do 21. století, kdy to začne být fun a skrz ten fun se dostane do lidí nějaká edukace.
Martin Jůza
Já si myslím, že ta frustrace Fíly plynula také z toho, že on těch zakázek hodně vedl umělecky, vymýšlel ty prvky do té výstavy, vymýšlel koncept té reklamy. My nejsme až tak dobří na zakázky. Já se ve službách pohybuji docela dlouho, déle, než děláme Krutart a vidím a rád sleduji, když tu službu někdo umí udělat dobře. Nedá najevo nějaký svůj názor a doopravdy ti poslouží tak, jak ty potřebuješ. Já si myslím, že veliká část jádra té naší firmy je strašně arogantní v něčem. My jsme si mysleli, že to umíme udělat lépe, a proto jsme právě vzali všechny ty peníze, co nakonec protekly tou výrobou, a řekli si, že uděláme ten produkt. Ti lidé, co teď dělají zakázky u nás, jsou lepší než my v tom nabídnout ten prozákaznický servis, ale nám si myslím, že jde i o dost lépe dělat zákaznický servis, když prodáváme svoji věc, o kterou se 100% můžeme opřít.
Jak velký mají trh?
Martin Hurych
Vy jste dnes na několika kontinentech, těch licencí jde ke stovce. Kolik je vůbec planetárií na světě?
Martin Jůza
Ta čísla se různí, ale já jsem si teď oprašoval tu úvodní rešerši a je to přes 1 800 institucí, které jsou zalistované v nějaké databázi. Zase ale některé údaje udávají, že to je až 4 000, když tam započítáš nějaká nafukovací planetária, co má nějaký pán a jezdí s tím po školách v Maďarsku. My máme hroznou výhodu, že kdybychom chtěli dělat reklamu pro zahraničí, tak tady máme databázi, kterou Filip na začátku vyscrapoval z veřejných dat, a najednou máš 1 800 zákazníků v CRM a už začínáš.
Martin Hurych
Obchodní oddělení, které máte, má tedy pořád ještě potenciál na dalších 1 700?
Martin Jůza
Ano. Doufám, že to slyší.
Jaký je jejich obchodní proces?
Martin Hurych
Tímto je zdravíme. Jak se v té vaší branži prodává film do planetária?
Martin Jůza
Ty jsi členem Scaleupboardu a vedeš tam sales, přičemž já jsem se tam sám chodil rok a půl učit a poslouchat, mě to hrozně baví. Filip je strašně systematický a tabulkový mistr a vyrešeršoval to CRM, na kterém pak postavil nějaký základ toho procesu. S našimi super obchoďačkami, které vylezly zespoda firmy, obě vyšly z officu, jsme se společně učili ten obchod dělat a udělat ten proces, jaké má fáze, kde se to zadrhuje. Myslím si, že třeba rok a půl jsme to ladili, než si to sedlo a pak jsme si řekli, že takto pojedeme dál. Jedna z našich obchoďaček se potom stala ředitelkou obchodu a nabrala dalších x lidí, kteří jsou ti hunteři pro ni.
Martin Hurych
Filip je tedy autorem toho obchodního procesu. Navoláváte, potkáváte se na konferencích nebo jak vlastně generujete ty první kontakty?
Filip Veselý
Teď už se to určitě proměnilo, já jsem u toho byl na začátku, kde jsme všechny ty metody tak nějak zkoušeli. Nakonec se z toho vydestiloval čistý mailing, 100% to jede po mailu, protože ten trh, na který jsme narazili, je trošičku takový divoký západ. Je to hodně byznysově neorané pole. Hodně to funguje třeba na tom, že si člověk koupí technologii, koupí se tam promítací software a k tomu
dostane ty filmy gratis. Firmy, které vyrábí ty technologie, jsou zároveň distributor toho obsahu. Oni jednou za rok nebo za dva přijdou, nabídnou update technologie, k tomu dají filmy zdarma a všichni jsou spokojení. My jsme na to šli opačně, chtěli jsme ty instituce aktivně oslovovat a prodávat jim to, jenže oni na to často nejsou zvyklí, navíc třeba ani neumí anglicky. Navolávání je tedy rázem o to složitější. Obchodujeme s celým světem, takže tam je klasický problém časových zón. Na ty konference zase často přijedou nekompetentní lidé se podívat na ten obsah, protože neví, co na těch konferencích mají dělat. Ředitel už tam byl x-krát, tak tam pošle někoho, protože je divné, aby tam nikdo nebyl, ale nemá to žádnou byznysovou kulturu.
Ve výsledku ten mailing se ukázal být jako nejuniverzálnější nástroj a myslím si, že ho budeme časem víc a víc zdokonalovat tím, jak se budeme soustředit specializovaně na jednotlivé trhy. Teď jedeme opravdu spíše takový celoplošný zásah a pak zjistíme, že Francie je třeba hodně konzervativní a musíme mít toho Francouze a musíme mluvit tím jazykem a třeba to půjde i po telefonu. Než k tomu ale dospějeme, tak to asi bude ještě nějaká cesta.
Martin Jůza
To, co nás přivedlo k těm 100 prodejům aktuálním, je disciplína. To jsme pochopili, že je úplný klíč tady k tomu obchodu, jak nám funguje teď. Je to nějaká kvanta mailů na x desítek institucí, jsou to stovky mailů týdně, které v ideálním případě se rozprostřou mezi ten tým. Každý má své desítky rozjetých leadů a kontaktují planetária. My jsme také během té doby a toho, co jsme se v tom vzdělávali, si zaplatili konzultanty, zmínili jsme ten jazyk a zaměřujeme se hodně na ten konec. Pomáháme těm planetáriím i pochopit, že tenhle film je v Kodani nejúspěšnější film, co tam kdy měli, v Singapuru, máme to opřené i o case studies a data těch zákazníků. Říkáme jim, že se jim ten film nemusí líbit, sice vyhrál všechny ceny, které mohl na tom trhu, nemusí se jim líbit, ale přinese jim peníze. Školy budou spokojené a to si mohou napsat do výroční zprávy. My na to tedy jdeme v tom obchodu od konce, od toho, jak ten film může pomoci těm zákazníkům. Jak říkal Fíla, instituce si často koupí něco strašně drahého, stojí to 200 milionů Kč, jen protože tam mají ty promítačky, ale co tam potom chtějí pouštět. Paradoxně tím, že obchodujeme s institucemi, které jsou financované často z veřejných peněz, tak je jednodušší zafinancovat těch 200 milionů Kč, než potom milion ročně třeba na nějaké nové filmy. Na těch to ale stojí a ta škola si tam na to zajde. Obchod tedy probíhá systematickou prací v mailech, kde používáme i jazyky těch trhů, kam píšeme přes umělou inteligenci. Říkáme jim, ať si vyzkouší ten film, máme ho v jejich jazyce, mohou si koupit kratší licenci, dáme jim nějakou slevu a potom si to budou moci dokoupit za plnou cenu. Mohou si tedy vyzkoušet, že jim to přinese ty výsledky, které potřebují.
Martin Hurych
Chápu správně, že všechny ty e-maily jsou výsostně personalizované a psané ručně? Já okolo sebe totiž vidím hromadu lidí, vy říkáte 1 800 až 4 000 planetárií, databázi máte, hromada lidí to naháže do automatu a zítra po obědě mají rozesláno a jsou překvapení, že z toho nejsou výsledky.
Martin Jůza
To bychom měli za den vyřešený celý ten trh.
Filip Veselý
Já myslím, že to by spíše odpověděla naše head of sales, protože teď už se to děje jinak. My už koukáme jen na ta čísla, co lezou z toho obchodu a ten proces jsme nechali čistě na ní.
Martin Hurych
Panuje spokojenost s čísly, co lezou z obchodu?
Martin Jůza
My jsme si na začátku tohoto roku řekli, že zkusíme zdvojnásobit loňský rok a zatím to tak vychází. Do mailu nemusíme až tak zabrušovat, ale my se potkáváme na nějaké hodně pravidelné bázi a podle mě v nějaké fázi to jede na automat. Těch institucí je ale relativně málo, teď jsme nabrali 5 obchoďáků a každý z nich má třeba 30 institucí, takže projít si 30 webů, přečíst si ty výroční zprávy, tam najednou víš a můžeš napsat přesnou zprávu. Fíla ještě zabrousil na jeden moment, my musíme hledat opravdu relevantní lidi v té instituci, což je většinou ředitel té instituce, se kterým mluvíš nějakým jazykem toho, co jsem pojmenoval. My na konference tedy jezdíme, ale ve finále ta konverze bývá mnohem větší z těch mailů.
Jak držet krok se špičkou?
Martin Hurych
Otočíme list. Já mám dva kluky, takže už nějaký pátek jsem občas donucený chodit na animovaný film do kina a mě to hrozně baví, hlavně ta americká scéna. Do značné míry to pro mě technicky a technologicky byl nějaký předvoj inovací, abych udělal nějaký oslí můstek k tomu, na co se chci zeptat. Už tady dnes padlo jméno Pixaru, byť je to úplně jiná liga a úplně v jiném segmentu. Jak se ale technologicky drží krok na Karláku s někým, kdo vládne světové kinematografii v tomto segmentu?
Filip Veselý
Já si myslím, že to je jednoduché, my jsme na úplně jiném trhu. My nemusíme držet krok, my si půjčujeme ten brand, který každý zná, k tomu, abychom ukázali to, co na tom trhu jsme, že jsme jednička v tom obsahu.
Martin Hurych
Já když ale jdu na Pixar a pak jdu s rodiči jako nějaké předškolní děcko do planetária, tak aby mě to nenudilo, tak očekávám podobnou kvalitu v příběhu a zpracování. Evidentní je, že se musíte udržet na špičce v té technologii. Jak to děláte?
Filip Veselý
To právě mícháš jablka s hruškami, příběh a technologie. Pod technologií si člověk představí, jak se to vyrenderuje, jak se to vymodeluje, aby to bylo krásné, shadery, pleťovka, světlo, odrazy, flairy a o tom to není. To je o tom, jak dobře řekneš ten příběh.
Martin Hurych
Opravdu je pořád důležitější příběh?
Filip Veselý
No jasně. Forma je vždy druhá, obsah je první. Děti dnes koukají na videa, která jsou úplně hnusná, jsou sestříhaná na mobilu, titulky přes sebe, 6 komentářových oken a je jim to jedno, když je zajímá to, co ten člověk tvoří. Důležitý je příběh a v tom jsme dobří, my prostě umíme říct ten příběh a naučili jsme se to v těch muzeích. Pořád se pohybujeme na poli edutainmentu, ta planetária jsou vzdělávací instituce, takže my musíme vždy přinést na stůl nějaké vzdělání, to je to maso. Abychom to vzdělání do těch lidí ale dostali, tak jsme přišli na to, že je potřeba, aby ti lidé nevěděli o tom, že jsou vzdělávaní, takže tam musí být dobrý příběh. Je tedy potřeba vystavit dobrý příběh s dobrými postavami, kterým dá člověk do cesty překážky, které ony musí překonat, a aby ty překážky překonaly, tak se musí něco dozvědět, musí se samy něco naučit. V ten moment se to ten člověk rád dozví taky.
Martin Jůza
Fíla je o dost blíže vzniku toho vyprávění a my nad tím strávíme strašného času, že třeba rok vymýšlíme ten příběh a prototypujeme ho. Rychle si čmáráš obrázky a dáváš si je do časové osy ve střižně, ať si to pak můžeš pustit jako nějakou scénu a takových obrázků jsme udělali třeba 10 tisíc pro 30minutový film, co teď doděláváme. My tedy až psychopaticky moc času trávíme nad tím, ať je to zábava, ať to má emocionální jádro, ať jsi napjatý a dojatý, ať to funguje. To si myslím, že je klíč k úspěchu na tom trhu.
Myslím si, že je tam ještě jeden takový trochu fígl. Já jsem teď strávil nějaký čas nad tím počítat, kolik je kapacita toho trhu, kolik se tam ročně utratí za vstupenky. Vyšla mi z toho nějaká miliarda dolarů, což jen v USA je 10 miliard dolarů obrat kino trhu ročně. Je to tedy piditrh, takže doufáme, že to Pixar nezačne zajímat, ale pro nás je to extrémně zajímavé, protože vidíme, že naše ambice udělat 100 milionů tržeb za nějakých pár let je vlastně hrozně malá oproti tomu, co ten trh snese. Pixar se tam nežene a neženou se tam ta veliká studia a dělají to takoví poloamatéři, nejsou to filmaři, nemají vystudovaných x let a nemají síť skvělých scenáristů. My máme třeba úplně super scenáristy, kteří vyhráli České lvy a dělají na těchto filmech. Ty filmy jsou ale jinak opravdu amatérské v tom příběhovém rozměru.
Ještě je tam jeden důležitý aspekt, ty jako dítě tam často jdeš v uvozovkách z donucení, protože tě tam vezme škola nebo tě tam vezme rodič. Včera jsme mluvili s jedním distributorem českých kinofilmů a on říkal, že skvělá cílovka jsou rozvedení tátové, kteří chtějí zabavit dítě o víkendu. To je tedy třeba také naše cílovka, takže to dítě tam jde trošku nuceně, že si to nevybere jako svůj program, že chce strávit nějaký čas v planetáriu. My můžeme šokovat tyto lidi, kteří tam přijdou, tím, že je to tak dobré, protože oni čekají, že to nebude nic moc. To si myslím, že je také zajímavá pozice, že jsme si našli ten modrý oceán, v čem jsme strašně dlouho posilovali nějaké naše know-how a konečně se proměnilo i v nějaký zisk.
Kde v Česku můžeme filmy vidět?
Martin Hurych
Když chce někdo natočit rodinohodiny doma, kam v Čechách na váš film?
Martin Jůza
Bohužel Praha je teď zavřená, protože updatují ten promítací systém a budou mít nejlepší na světě, budou mít ledkové promítačky. V Česku to promítá asi 12 institucí a ty největší jsou asi Plzeň, Hradec Králové, Ostrava, Brno to mělo jen na rok, takže ti už bohužel to nemůžou promítat, ale myslím, že i Jindřichův Hradec. Jinak film se jmenuje 3-2-1 Start!, je to takový zážeh trochu.
Co je na jejich firmě zajímavé pro lidi z oboru?
Martin Hurych
Pokud nás tedy posloucháte a potřebujete natočit nějakou tu rodinohodinu, abyste pak mohli na svoje koníčky, tak víte, kam zajít. Třetí téma, které jsem si na vás připravil, vy v rámci toho filmového
byznysu máte úplně jiný model, protože spousta lidí je tu freelance nebo specialisté, kteří se nechávají najímat na projekty. Vy budujete firmu, navíc velmi byznysově orientovanou firmu. Co je to, proč ti specialisté za vámi jdou a jsou s vámi a třeba ty 3 roky nebo i déle jsou ochotní s vámi budovat ten produkt?
Filip Veselý
Já bych řekl, že nějaká stabilita, protože když mluvíš o těch specialistech, tak to jsou lidé na place, kameramani a tyto lidi moc nelákáme, protože to jsou lidé, kteří mají rádi ten set. Jdou tam a pracují s těmi velkými stativy, kamerami, světly, staví ty scény, jsou někde venku, kde prší, je to takový trochu adrenalin. To jsou lidé, kteří žijí úplně jiný život, než žijeme my. My jsme normálně v kanclu od 9 do 5, o víkendech nepracujeme, o svátcích nepracujeme, sedíme u kompu, jsme v zasedačce, bavíme se, slavíme tam narozky nebo hrajeme Age of Empires. Je to úplně jinačí styl a u nás hodně frčí ten byznys v tom smyslu, že jsme ta výrobna těch filmů. Přijde tam ta americká produkce, natočí tady ten veliký zahraniční seriál a ti naši specialisté tam freelancují, ale my jedeme to, že chceme vyrobit lokální produkt, který tady i vyvineme. Ta síť těch lidí, kterou lákáme, jsou naopak ti, které nezajímá to námezničení, které zajímá animace a zajímá je ten vizuální styl, který my komunikujeme, že je to přiláká. Také se často cukají ze začátku, ale pak rok mají papuče, sedí tam u toho a jsou spokojení. Ta stabilita ve výsledku převáží, protože ten set life je brutální life destroyer. To zničí veškerý rodinný život, není to moc kompatibilní s tím zakořeněním se a rodinným zázemím.
Martin Jůza
Já to trošku popíšu pro lidi, co to neznají. Když děláš placové natáčení, to je ten set life, o kterém mluvil Fíla, tak standard je 12 hodin, to není výjimečně, 12 hodin je standard a jde se nad, 14, 16 hodin strávíš na tom natáčení. To znamená, že tam jedeš a odjíždíš odtamtud, což jsou tvoje hodiny, které se nepočítají, ale většinou to bývají právě ještě přesčasy. Je to životní styl, který ne každý snese a chce. My jsme nějaká alternativa k tomu.
Já bych možná řekl úplně ten hlavní pitch, my děláme nejlepší věc na světě z Česka, což jsou filmy pro děti do fulldome planetária. Je to dlouhé, komplikované, ale je to pravda. Děláme nejlepší filmy pro děti do fulldome planetárií na světě. Ty můžeš být součást této story. My obchodujeme na 26 trzích a všechno jsme si to tak nějak vytlačili zespoda. Já pořád říkám takové to přirovnání, že nejsme ta česká Škodovka, které přijde zadání, ona to perfektně smontuje a pošle to pryč. My jsme ta německá, která to vymyslí a obchoduje. To, že máme tu výrobu, je super a teď jsme se rozhodli, že si ji udržíme minimálně v tom segmentu planetárií. Chceme, ať to i vyrábíme doma, protože už jsme v tom lepší a lepší. To, že ty věci vymýšlíme a pak i prodáváme, máme kontrolu nad celým tím řetězcem a nejsme závislí na tom, že někde se někdo usnese o něčem a my díky tomu máme práce nad hlavu. My jsme strašně dlouho riskovali i to, že jsme ty lidi zaměstnávali, když neměli co dělat, když jsme ty zakázky neměli a z toho vzniklo podhoubí a vývoj těch filmů, které nás dnes živí.
Jsou více umělci nebo řemeslníci umění?
Martin Hurych
To je boží. Ty máš, Filipe, kromě zmíněného titulu COO ještě jeden, CTO a to mě vede k tomu, jestli jste více umělci, nebo jste více technologická firma. Jste výroba, nebo co jste vlastně?
Filip Veselý
My jsme nejlepší vypravěči příběhu. Já i když jsem ale studoval uměleckou školu, tak jsem o sobě vždy říkal, že jsem řemeslník. Já jsem nikdy neměl takovou tu zapálenou touhu udělat si ten autorský film, pustit do světa nějakou tu myšlenku, co mě drásá. V tom mě baví i ta naše dynamika v tom studiu, protože to zadání je ta věda. My jsme vlastně popularizátoři vědy a různých sociálních aspektů, které vidíme, které těm dětem chceme dávat jako dobrý příklad. To je pro mě mnohem větší zadání než nějaké moje ego. Také nám to umožňuje, že ten film může vznikat potom mnohem demokratičtěji, že to není takové to autoritářské, kde je ten šílený režisér, architekt toho blázna, co po všech řve. My tak dlouho pipláme tu věc, až je super pro všechny a každý se na to kouká ze svého aspektu, protože nikdo v tom nemá tak brutálně to autorské ego a tím vznikne dobrý produkt podle mě.
Martin Jůza
Zároveň ta výroba samotná je šíleně technicky náročná. My děláme v softwaru, který je open source, takže náš hlavní nástroj je zadarmo, ale to má samozřejmě i ty veliké protiklady. Každý den vychází nová verze a ty verze se navzájem podporují a pořád se něco kazí někde. V čem se tedy teď plánujeme a musíme zlepšovat, je hodně právě ta technologická část. My máme úžasné talenty, výtvarníky, animátory, tam si myslím, že máme silnou síť, ale musíme posilovat i tu technologickou část, která je 50 % té výroby. Je to jako nastavit výrobní linku, ať ti lidé opravdu jen přijdou a řeknou, že dnes budou animovat křečka, jak 7 sekund něco dělá někde, a nemusí řešit, jak to mají uložit.
Martin Hurych
Jak dlouho trvá animovat 7 vteřin křečka?
Filip Veselý
Ono je to možná 14 vteřin ve výsledku, protože 7 bude trvat blocking a 7 bude trvat animace. Má to tedy dvě fáze, taková hrubá a potom ta fajnová, kdybych to měl říct zednickou terminologií. Celkově to tedy bude trvat tak dva dny.
Jak vyprávět skvělý příběh?
Martin Hurych
Já tady vždy ty díly končím nějakým vytesávám do kamene nebo shrnutím celého dílu do 3 až 5 vět. Mě tady zaujalo to vyprávění příběhu, protože vyprávění příběhu je skvělé i do obchodu a určitě vyprávíte i ty svoje příběhy. Pojďte mi říct v pár bodech, jak vyprávět dobrý příběh.
Filip Veselý
Já si myslím, že musíš mít skvělé postavy, kterým se něco děje.
Martin Jůza
My už jsme v tom tak strašně zajetí, že je strašně těžké teď to říct v těch pár větách. Podle mě principiálně úplně nejzákladnější poučka pro dobrý příběh je, že když říkáš tu větu, která vypráví nějaký příběh, tak nepoužíváš moc "a". To znamená, šel a viděl a koupil. Šel, ale zapomněl si obout boty a už jen tím, že použiješ jiné slovo v té větě, tak vytvoříš drama. Šel, ale zapomněl si obout boty. Najednou už v tvojí hlavě si představuješ něco, už jsem tím vytvořil příběh. Spojka "a" vytváří hroznou linearitu a příběh je o tom, že tam furt máš nějaké zvraty a zvraty vznikají slovy "ale", "přesto" a podobně.
Filip Veselý
Pro mě bylo hrozně poučné, když jsme udělali náš první celovečerní dokument. To byl takový spin-off, který nás naučil, jak fungovat v tom filmovém světě a být dobrými producenty. Byl to dokument, který se jmenoval česky Švéd v žigulíku, anglicky The Russian Job. Když jsme dělali na něj ten teaser, tak to začalo jen dvěma záběry. U prvního byl titulek, Avtovaz, ruská automobilka, 7 miliard rublů v minusu každý rok, 130 tisíc zaměstnanců. Pak byl druhý záběr na týpka a bylo tam, Bo Andersson, švédský bývalý generál, krizový manažer najatý na to to dostat do černých čísel. Absolutně na první dobrou vidíš, že to bude drama.
Martin Jůza
Fílo, ty jsi řekl, že se jim něco děje, tomu se říká inciting incident, nějaký bod v příběhu hned na začátku filmu nebo čehokoliv, co vyprávíš. Stane se ti nějaká náhoda, která tě uvrhne do nějaké nepříjemné situace, ale to je poslední náhoda, kterou si můžeš v tom příběhu dovolit. Od té doby dál, abys měl dobrou postavu, ona musí pořád aktivně konat, pořád musí se snažit to vyřešit. Na začátku dostala naloženo a pak dostává naloženo čím dál hůř, protože proti ní jde nějaký antagonista, který zhoršuje tu její situaci. Ona se tomu aktivně brání a ofenzivně jde a snaží se tu situaci vyřešit. Potom víš, že máš dobrou postavu. Když to řeknu na tom filmu 3-2-1 Start!, ten křeček je tak trochu inspirovaný Marťanem od Andyho Weira. To je podle mě úplně super postava se skvělým příběhem a jsou tam jenom dvě postavy. Je tam ten Marťan a je tam Mars jako druhá postava, jako antagonista a on se pořád aktivně snaží přežít. To je jeho drama, chlapík přistál na Marsu, ale nemá se odtamtud jak dostat, všechno je proti němu. To je podle mě příklad skvělého příběhu, který je ale hrozně jednoduchý. Jsou proti němu strašné klády, furt na něj něco padá, ale ten antagonista je předvídatelný a ta postava se snaží všemi dostupnými prostředky, svojí chytrostí, inteligencí a tvůrčími prostředky odtamtud dostat pryč. To je pro mě třeba i příběh naší firmy.
Bonus
Martin Hurych
Tím bych to ukončil. Uvědomil jsem si, že jsem po vás chtěl pár vět a vystavili jste mi tady skvělý příběh, za což jsem rád. Jen poprosím, jestli bychom do přílohy tohoto podcastu mohli potom zpracovat nějakých pár bodíků, kterých by se třeba naši diváci a posluchači mohli držet v tom vyprávění jejich příběhu. Jinak vám, chlapi, přeju, ať jste ve všech těch 1 800 až 4 000 planetáriích minimálně se třemi filmy. Díky za návštěvu.
Filip Veselý
Ať se daří, díky za pozvání.
Martin Jůza
Moc děkujeme, bylo to super.
Martin Hurych
Pokud už někde googlíte nebo bingujete Marťana, tak jsme naši práci udělali dobře. Znovu vám zopakuji svoji prosbu, pokud jsme se vám líbili, tak dejte odběry, dejte liky, posuňte nás na někoho, komu by tato epizoda mohla pomoci. My budeme rádi, pomůže nám to se dostat i skrz algoritmy sociálních sítí. Určitě mrkněte na ten slibovaný bonus, který už tady někde okolo epizody visí. Mrkněte také na www.martinhurych.com/zazeh, kde je nejen tato epizoda a nejen tento bonus, ale i všechny epizody, které jsem doposud natočil. Mně už nezbývá, než jen držet vám palce a přát úspěch, díky.
(automaticky přepsáno Beey.io, upraveno a kráceno)