Po zveřejnění výzvy a nabídky pomoci se na mě začali obracet mí klienti i další firmy s tím, co bych tedy v téhle situaci dělal já, když už mám ty zkušenosti.
OK, výzva přijata, jdu s kůži na trh ...
Fáze 1 – zajistit, že vše, co musí šlapat, šlape
S co nejklidnější hlavou si projděte vlastní byznys a hoďte si na papír, co je absolutně nejnutnější pro udržení chodu vaší firmy v následujících dnech. Případně pro její bezpečné „uspání“, nemůžete-li nebo nechcete-li z jakýchkoliv důvodů (ochrana zaměstnanců, kolaps odběratelů, nejistota) v podnikání prozatím pokračovat. Ne každý totiž může vypnout počítač a monitor a odejít domů do karantény.
Napadá mě pár věcí, zbytek znáte nejlépe sami...
Zajištění minimálního počtu zaměstnanců do výroby/logistiky, včetně jejich ochrany
Udržení dodávek strategickým odběratelům, potřebují-li to
Udržení dodávek ostatním odběratelům, potřebují-li to
Bezpečné odstavení výrobních technologií
Bezpečná doprava zaměstnanců z montáží / služebních cest
„Odvelení nepotřebného personálu“ na home-office, překážky, neplacené volno nebo nucenou dovolenou
Pozastavení jakýchkoliv zbytných plateb (i když tady mluvím i proti sobě 😊)
Kontrola všech ostatních kritických plánů vašeho byznysu a zajištění jejich naplnění (ochrana dat, bezpečnost areálů, zastupitelnost a zodpovědnosti v případě nákazy …)
atd
Fáze 2 – finanční plánování s chladnou hlavou
V další fázi je třeba kriticky posoudit vlastní finanční situaci a možnosti vlastního přežití krize.
Doporučuji připravit si raději katastrofický scénář než optimistický. Nejde tu o sýčkování, ale o vaši proaktivitu. Nic z následujícího se nemusí naplnit (kéž by se nenaplnilo), ale pokud to bude třeba, budete už vědět, co a jak dělat a nebudete ztrácet čas…
Ještě než se ale pustíte do jeho přípravy, čeká vás jedno – pravděpodobně nejtěžší – rozhodnutí.
Jak chcete z této krize finančně vyjít? Se ziskem, s černou či červenou nulou, nebo s finanční ztrátou? S jak velkou?
Ne, nezbláznil jsem se. Sám jsem byl v situaci, kdy mi uprostřed krizového plánování vlastník (akcionáři korporace, tehdy převážně penzijní fondy) změnil zadání z „neprodělej“ na „chceme doručit původně plánovaný zisk“. Jakkoliv to bylo pro daný typ akcionáře pochopitelné rozhodnutí, nám to tehdy zcela zásadně překopalo plány záchrany společnosti.
Tuto vsuvku tu dělám, aby bylo jasné, že si musíte předem stanovit jasné finanční mantinely, kam až chcete / můžete s podnikáním v krizi zajít. Je to lepší, než když je vám dá okolní svět. A je to zásadní předpoklad pro detailní odpovědi na níže uváděné otázky …
A teď už k výše zmíněnému scénáři a otázkám, které mě „na první dobrou“ napadly:
Co je můj „core byznys“? Co mi vydělává a bude vydělávat nejvíc? (to mohou být odlišné věci!) Co absolutně nutně potřebuji udržovat v chodu?
Jaké náklady mohu okamžitě ořezat bez dopadu na můj „core byznys“? Co je naše „hobby“ a můžeme bez toho žít?
Zkolabují totálně dodávky materiálu? Kde vezmu další? Jak zvládnu absorbovat jeho případně vyšší cenu?
Co když totálně zkolabují mí odběratelé a nebudu mít komu prodávat? Co s tím? Jak se zachovám? Zavřu? Seženu nové?
Mí odběratelé jsou v platební neschopnosti, já ale platím plné náklady. Jak dlouho je dokážu platit?
Kde okamžitě mohu požádat o proplacení faktur? Vyplatí se mi požádat i o rychlejší zaplacení výměnou za skonto? Co naopak nemusím nutně hradit? Jak jinak co nejrychleji „dostanu peníze do baráku“, abych si přichystal větší rezervy? Jak vypadá moje cash flow na dalších pár dnů/týdnů/měsíců?
Kdy i já budu v platební neschopnosti? Na jak dlouho mám hotovost? Jaké mám další finanční rezervy? Co se dá rychle prodat, abych přišel k hotovosti? Potřebujeme provozní úvěr / kontokorent / investora na vykrytí výpadku v cash flow?
Kolik lidí chci / musím udržet, abych mohl firmu následně zase rychle nastartovat? Co pro mne mohou dělat jiného? Jakou mají kvalifikaci? V jakém je mám režimu? Mohu je poslat na home-office, dovolenou, neplacení volno, překážky? Jsou u mě na IČo? Jakou mám v jejich zaměstnávání flexibilitu? Jsou ochotni se dohodnout na snížení mezd? Za jakých podmínek? Na jak dlouho?
S kolika lidmi se možná budu muset rozloučit? Kdy začnu propouštět? (pokud chcete zachránit všechny, možná nezachráníte nikoho, ani sebe)
Kdy a za jakých okolností tento scénář spustím? Co mi v jeho spuštění může zabránit? Kdo mi v jeho realizaci může pomoci? Jaké jsou zastupitelnosti, odpovědnosti a pravomoci?
atd.
Při vytváření scénáře si nic si nemyslete. Můj děda s oblibou říkával, omlouvám se za jadrnost, že myslet si znamená 💩 vědět. Sedněte proto k telefonům či videokonferencím, obvolejte své největší obchodní partnery (jak dodavatele tak i odběratele) a zjistěte, jaká je u nich situace. Sami vám poví, jak na tom jsou, a ještě ocení váš zájem.
S těmito daty následně odpovězte na – nejen – výše uvedené otázky s brutální upřímností. Nemalujte si obrázky na zeď. Pokud dojde na nejhorší, bude se vám to setsakra hodit.
Znova opakuji … Kéž by se nic z výše uvedeného nestalo. Znamenalo by to velký průšvih nejen pro vás. Při stávající propojenosti a citlivosti globální ekonomiky by to pravděpodobně znamenalo průšvih i pro nás všechny ostatní.
Na druhou stranu získáte velký náskok, klidnou mysl a jasný plán, co a jak dělat, abyste zachránili svoji vlastní firmu. A tím pomohli k rychlejšímu návratu do normálu i nám všem ostatním. Myslete na to, až budete plán připravovat.
Berte tento příspěvek pouze jako neúplný seznam univerzálních nápadů, co bych dělal já. Vy znáte svoje firmy nejlépe. Snad jsem vás ale přivedl na pár myšlenek, kam upřít svoji pozornost, které by jinak v této hektické době zapadly. A snad přišly včas. A pokud vám tu něco zásadního chybělo, určitě mi dejte vědět, rád doplním.
Příště se podíváme, jak plánovat optimističtější budoucnost …
Držím pěsti
Martin