„České strojírenství zažije po kovidu renezanci“
„Poslední 2 – 3 měsíce si na poptávky nemůžeme stěžovat. Vrací se i ti, kteří od nás před lety utekli. Zatím z toho nic nebylo, evidentně všichni testují terén, ale je pozitivní, že jsme zpět ve hře.“
„Nevíme, kam dřív skočit. Tolik transferů výroby jsme tu za posledních pár let neměli. Všechno jsou to věci z Asie, nebo východní Evropy. Vrací se i ti, co ještě nedávno outsourcovali v Hong Kongu“.
“Máme potvrzeno, že jde o strategické rozhodnutí globálního korporátního vedení. Už nikdo nechce riskovat, že se mu zastaví výroba jenom proto, že nedokáže z Asie komponenty dovézt včas. Navíc je to při stávajícím masivním růstu cen za dopravu nerentabilní“
„Vozit plastové věci z Číny už nedává smysl. To raději podpořím lokální tradiční výrobce a ještě z toho budu mít dobrý pocit.“
To je jen pár citací, které jsem od nového roku slyšel jak na svém B2B byznys networkingu, tak při práci s klienty, jež mají mezinárodní přesah – ať již dodávají nadnárodním společnostem nebo sami nějaké zboží z dalekého zahraničí dovážejí“.
Zajímalo mě, jestli to je pozitivní deviace v rámci mojí pracovní bubliny, nebo jestli jde o něco víc. A tak jsem zapátral v mezinárodních vodách. Výsledek je pro všechny výrobní firmy (nejen) v Čechách a na Slovensku nadějný.
46 procent supply chain ředitelů předpokládá významnou redukci dodavatelsko-odběratelských řetězců
46 procent supply chain ředitelů předpokládá, že se jejich globální dodavatelsko-odběratelské řetězce budou významně redukovat. A dokonce 61 procent predikuje snižování vývozu výrobních kapacit do zemí s nízkými náklady, respektive návrat výrobních závodů blíže centrále podniku. To vše již během nadcházejících 5 let. Tolik praví letošní výzkum agentury Gartner, jedné z největších konzultačních společností světa.
Důvodů je podle zprávy hned několik. V době blahobytu šlo nad některými náklady na globální dodavatelské řetězce přivírat oči. Dnes je ovšem každé euro dobré. A tak se ukazuje, jak tisíce kilometrů vzdálení dodavatelé, týdny až měsíce dlouhá dodací doba, potenciální problémy s řešením kvalitativních odchylek výroby, spousta materiálu na cestě a dramaticky rostoucí ceny letecké i námořní dopravy z Asie do Evropy významně zvyšují množství vázaného pracovního kapitálu. Kapitálu, který by teď šel využít jinak. Mnohem produktivněji. Třeba na inovace, automatizace, změnu výrobního sortimentu, value engineering v úzké spolupráci s vlastními dodavateli…
Ovšem nejen aktuální covid situace se promítá do výše uvedeného. Z reportu Gartnerů je zřejmá i obava z další eskalace obchodních válek, boje o nerostné suroviny, atd. Prostě situace na mezinárodním obchodním trhu lepší hned tak nebude.
Jasně, že se během pár let nevrátí do Evropy vše, co z ní za poslední desítky let uteklo. Jak říká jeden můj kamarád … „Čip do auta v Evropě nekoupíš, i kdybys platil zlatem“. Jsou prostě technologie, v nichž Evropě ujel vlak. A ani Gartner netvrdí, že vše bude až takto optimistické. Doporučení pro nákupčí a jejich šéfy každopádně je dívat se na vše střízlivýma očima, kritickým myšlením, zvážením všech nákladů a přeskládáním dodavatelského řetězce tak, aby v něm byly rovnoměrně zastoupeny dodavatelé globální, regionální i lokální. Je zřejmé, že velké společnosti se těchto doporučení již drží. Další snad přibydou.
Nákupčí by měli kriticky zvážit VŠECHNY náklady spolupráce.
Pro výrobní technologie, jimiž v Čechách a na Slovensku disponujeme je to skvělá zpráva. I kdybychom se měli stát na nějakou dobu pouze „second source“ dodavatelem, skýtá to pro nadcházející období šance na rostoucí obchodní výsledky a výtah z krize, která tu vykukovala již v před-covid obdobím.
Teď hlavně nezaspat. Teď si nemůžete dovolit žádné líné lovce. Hladových krků je více než drobků na talíři. Pokud jste tak již neučinili, aktivujte ihned svůj obchodní tým a dejte jim jasné úkoly, ať si z toho přerozdělovaného koláče uříznete nějaký pěkný kousek.
Držím palce a přeji úspěch.